Robocop

Živelnost originálu je pryč, ale tato verze má také svoje plusy. Je to celé takové sterilní, ale Joela Kinnamana budete mít asi radši, než Petera Wellera. Přál jsem mu, ať mu to s tou rodinou vyjde. Bohužel akce není moc dobrá. Robocop prostě jen jde, střílí a je mu všechno jedno. Každopádně mě bavil efektivní způsob řešení zločinů :) Vložky se Samuelem L. Jacksonem mi ale vadily. 70% (21.07.2014)

Ne, fakt jsem to nečekal. Remake RoboCopa mi naprosto vyrazil dech. No kde začít. Nejprve musim pochválit obsazení, jelikož ačkoli ve filmu nehraje vyloženě žádná hvězda, byl zřejmě casting vybírán citlivě a k filmu to sedí. Po delší době se do popředí vrací Michael Keaton (a že je na něm vidět, jak se snaží), charismatický hlas Samuela L. Jacksona a především Gary Oldman, který fenomenálně ztvárnil geniálního lékaře a inženýra, který tohoto kyborga přivede na svět. Absolutně mě ale také mile překvapil naprosto neznámý Joel Kinnaman, který se na Murphyho prostě neskutečně hodí. Kde by však papírově v dnešní době měl film vévodit je samozřejmě audiovizuální stránka a to co před třiceti lety nešlo, je dnes vypipláno k dokonalosti. Rozhodně není pravidlem, aby CGI efekty působily až takto futuristicky, ale díky bohu se to povedlo a vypadá to prostě božsky. Co mě však dále překvapilo, bylo citlivé převzetí hlavního námětu z původního filmu, ovšem obohacené o smysluplně vymyšlené scénáristické prvky, který původní příběh dosti rozvíjí a dává mu větší hloubku, což mi navíc vůbec nepřišlo trapné, či nikterak nepravděpodobné nebo celkově ujeté. Na plné čáře u mě vyhrává scéna, kdy je RoboCop postaven proti 50 jiným robotům a tímto tréninkem musí projít. Akce je totiž zpracovaná tak profesionálně a líbivě, že ačkoli už delší dobu neujíždím jen nad akčním scénami se spousty vystřílenými náboji a mrtvými těly, tak jakmile šel Murphy do akce, byl jsem v rauši. Film je navíc nesmírně napínavý a i když ze nejprve musí nutně přijít vysvětlovací úvod, ke konci to celé postupně graduje a nesmírně napíná. Nevim, kdy jsem naposled zažil tak velkou porci napětí...90%...[6.02.2014_Cinestar_Černý most] (06.02.2014)

To bylo poprvé a naposled, co jsem se nechal zlákat do kina mojí topkou. Zařek jsem se, že současným remakům osmdesátkovejch akčnáků nebudu chodit dělat do kina blbečka, ale já jsem fakt marnej. Samotnej film jako by se nemoh rozhodnout jestli chce bejt víc akční nebo sdělnej a nakonec dopad jak vánoční večeře bez bramborovýho sálatu. Daleko větší průser však shledávám v postavách. Milující žena byla až příliš milující, robocop byl hodně robo, ale málo cop, šéf OmniCorpu byl zkrátka Michael keaton a ne šéf OmniCorpu, smysl jednání toho omnáckýho kovboje jsem nepochopil vůbec a ze všeho nejlepší byla postava kterou hrál Samuel L., to se asi někdo scénaristy zeptal a co když na ten film budou koukat retardi a on řek, neva, plácnem tam Samuela a on jim to bude servírovat. Vymazlený kamerový záběry přebíjel občasný houpající nepřehled a tak jedinej nad kým nelámu hůl je Gary. (13.02.2014)

Rozhodně sympatické ve snaze o prohlubování motivů od Verhoevena, sem tam vlastním nápadem a zachováním satirického podtónu (byť na konci už dost citelně na sílu). Ale k čemu to je, když Padilha nijak zvlášť nedává digitální akční vylomeniny (poměrně šok) a místy je vidět, že se stříhalo, stříhalo a stříhalo, až jsou některé skoky v čase vytrhávající, jindy se film pro změnu točí v kruhu a finále působí spíše přilepeně než jako adekvátní vývoj událostí. Za zjevnou úctu k originálu (byť nechápu naprosto stupidně nevyužitý remix od Basila) a snahu o něco víc ("já jsem jen z marketingu") si ten palec nahoru asi dám. Robo zažil výrazně horší časy. Byť asi nikdy neměl za ženu větší hysterku než zle obsazenou Abbie. 7/10 (06.02.2014)

Kterak Hollywood vykastroval dalšího kdysi tak osobitého režiséra... Blockbustery spíš míjím, neboť oni většinou míjí mne, na Robocopa jsem se ovšem těšil, jelikož právě tenhle film byl dalším, celkem logickým krokem v kariéře výjimečného brazilského režiséra José Padilhy, který se celosvětově proslavil svým opusem Tropa de elite (a jeho pokračováním). Tohle strhující syrové akční sociální drama z favel Rio de Janeira vypovídá velmi realisticky o tom, jak hodně je v mezní situaci posunuta hranice vnímání dobra a zla i toho, čemu se říká spravedlnost. Ten oslí můstek k příběhu robotického policisty, jak jej kdysi natočil Paul Verhoeven a nyní v remaku uzpůsobil k obrazu svému Padilha, se přímo nabízí. Spravedlnost vynucovaná absolutně, silou těžkooděnců BOPE, silou Robocopa. Obé velmi pravičácké, velmi kontroverzní, velmi nestandardní v relaci k západním hodnotám. Když píši ,,uzpůsobil k obrazu svému", myslím tím, co všechno mohl tak vysoce sociálně vnímavý tvůrce pocházející navíc ze země, která má kontroverzi vepsánu přímo ve svém sociálním uspořádání, z potenciálu dřímajícím v látce, jakou je Robocop, vytěžit. Ale ono to spíš vypadá, že si velká hollywoodská studia uzpůsobila k obrazu svému dříve tak osobitého režiséra. To, co jsem mu v Elitní jednotce věřil bezezbytku, náhle v přetuněném hollywoodském spektáklu smrdí kalkulem, do popředí se dostává módní pranýřovaní USA coby světového četníka (scény z Bagdádu jsou ovšem naprosto jalové a plané), onen fašistický rozměr zneužití policie vedoucí k proměně v policejní stát vyšel rovněž tak nějak do ztracena, jediným nosným uvěřitelným momentem je kritika nadnárodního kapitalismu, což mi na ideově (a ideologicky) tak bohatý námět přijde dost málo. Ano, jistě, je to remake, to má vznik takovéhoto filmu ospravedlnit, vždyť remake je teď v Hollywoodu taky v módě... Je to smutný paradox doprovázející Padilhův přestup do Hollywoodu - kritizovat omezování svobody ve světě a přitom se pro peníze vzdát své tvůrčí svobody... (02.05.2014)