Robocop

José Padilha určitě nezklamal, natočil poměrně slušný akční film, jehož politické pozadí je vlastně popředí. Postavy nejsou dvourozměrné, film rozpracovává jejich motivace i hlavní politický spor. Kdyby i sám Robocop byl více přemýšlející bytostí, určitě bych film hodnotil ještě lépe. Jeho vnitřní konflikty totiž nepramení z jeho vůle, ale z vnějších zásahů - vzali mu emoce, tak jedná bezcitně, "cosi" mu navrátilo emoce, tak jedná jako člověk. Takových zjednodušení je ve filmu více, je přímočarý a příliš hollywoodsky uhlazený. Takže i když se na to dívá dobře, nezanechá to v diváku příliš velkou stopu. 7/10 (15.02.2014)

Hodnoty (morální, osobní, rodinné), líbivá proti-americká kritika (bezzubá, neurážející), akce s jedinou opravdu výraznou scénou (skladiště) a zaškrcený potenciál chuti rozehrát alespoň jeden z motivů trochu silněji, aneb dokonale Hollywoodsky načechrané nic, které drží nad vodou jenom nepopiratelné Kinnamanovo charisma. 3 a ½. (09.12.2014)

// Robocop Begins. The Dark Roboknight. The Dark Roboknight Rises - první díl bychom měli a byl, netřeba o tom dlouze polemizovat, skvělý. A teď prosím, zapracujte na scénáři, dopilujte ten svět a přineste nám komplexnější druhý díl, který natrhne prdel i L.A. Confidental, protože tohle má kurva potenciál! (22.02.2014)

Pravičácký Padilha natočil elitářskou podívanou z blízké budoucnosti. Stomilionový rozpočet nedával moc příležitostí k experimentování, zásah hollywoodských pánů producentů je cítit na sto honů. A tak se po úvodní, inovativní a kvalitně načrtnuté polovině (především expozice Pata Nováků a jeho pořadu Novákův element a "pracovní" pasáž mezi 30. a 60. minutou jsou vynikající), v té druhé jen dohraje to, co je rozehrané. Druhá polovina je totiž hollywoodský standard se vším problematickým, co toto spojení přináší. Každý dílčí prvek či prostředek má sice svou funkci a zapadne do celkového konceptu, ale motivů je příliš mnoho na to, aby film měl nějakou hlubší a zřetelně čitelnou výpovědní hodnotu. Slabé 4*. (13.06.2015)

Dovolím si, ač fanoušek původního filmu a knihy, poznamenat, že toto zprcání kyborga do horkého křesla na Detroitské fízlárně se velmi povedlo. Nebudu vypočítávat pravděpodobnost omylu odklonu od reality ani permutaci chyby při předělávání stránek knih na plátno stříbrné, jsem si zcela vědom několika zásadních filmových chyb, kterých se José dopustil. Jsem ochoten oplakat i ztracenou atmosféru mírně postapokalyptického světa, protože to byl neskutečný nátřesk, navíc za fantastických komentářů páně Samuela L. Jacksona, který jako pokrytecké černé svědomí Ameriky vstupuje do dění. Starému Verhoevenovu roboťákovi se nedá upřít jistá nadčasovost. Už tehdy načrtli budoucnost Detroitu velmi pochmurně a my to dnes máme jako realitu. Detroit, mrtvé město, Detroit, město zločinu. V tomhle nový snímek silně kulhá, neukazuje žádný takový svět, zde je vcelku jako takový upozadněn. Víme jen, že USA stále vyhrává celosvětový boj proti terorismu (juchů). Přitom se o vykreslený budoucí svět většinou sci-fi filmy opírají. A hele, vůbec to nevadilo, že teď tomu tak není. Tady je v hlavní roli lobby za robotizaci armády. To je problematika, panečku. Kyborgova akční jízda je jen bonbonkem na celém filmu. Tedy si říkám, komu je vlastně film určen? Váhal jsem, zda dát jen tři body ale nakonec dávám čtyři, za Hokus Pokus při závěrečném testu Murphyho šasi. Vše k robo kopáči mám rád, tak fandím i tomuto zpracování. Bavil jsem se a věřím, že i při druhém zhlédnutí se nudit nebudu. (21.02.2014)