Muž v tieni

To hodnocení tady je nějaké divné! Protože Muž ve stínu je suveréně nejlepším politickým mysteriózním thrillerem posledních let (těžko srovnávat s Prokletým ostrovem, který je přecejen trošku jiný). Krásně je poznat že již knižní předloha musela být vynikající. Ewan McGregor skvěle padnoucí, totéž by se dalo ovšem říci o všech hercích. Líbi se mi že divák je pomalu veden k závěrečnému rozhodnutí, které překvapivé rozhodně bylo. Polanski je prostě umělec a mě mrzí že jsem si na jeho Ghost Writera nenašel čas dříve. V dohledné době budu muset učinit projekci číslo 2. 90% (24.11.2010)

Těšil jsem se jak vocas a přitom mi nedošlo, že Polanski ty svoje film točí dost osobitě a většinou proti všem normám. Ve výsledku mu je uplně jedno, jestli film bude mít úspěch nebo ne, hlavně že si to natočí tak jak si to představuje. V tomhle případě je nádherný příklad příběhu, jak z komára udělat velblouda. Z naprosto nezáživnýho podkladu udělá něco, co by mělo zaujmout. Také v rámci reklamy to vše vypadá velice zajímavě, ale ve výsledku je to absolutně o ničem. Mysteriózní to není, thriller nulovej a drama budiž. Ale který film v dnešní době není drama. A tohle hnedka dvojnásobný, protože to bylo šílený utrpení, ten film dojet do konce. (17.10.2010)

Polanského mistrovské dílo, které je spíš než hitchcockovské (co do pojetí ústřední postavy - nepravý muž ocitající se v síti intrik) či antoniovské (co do formy - vyprázdněnost či omezenost vyprávění s dlouhými, promyšleně komponovanými záběry, "napojenými" na hlavní postavu) především pakulovské, po vzoru paranoidního thrilleru POHLED SPOLEČNOSTI PARALLAX a fabuli rekonstruujicích VŠECH PREZIDENTOVÝCH MUŽŮ. Jelikož nemám co vytknout, mohl bych tímto konstatováním skončit, ale nedá mi to, abych se nevyjádřil jednak ke změnám oproti knižní předloze, jednak k početné skupině kritizující konec. Kniha Roberta Harrise nezapře, že její spisovatel si udělal jméno především historickými publikacemi, a tak je dění zasazeno do určitého časoprostoru, kdy každé vyjádření k politickým osobám či incidentech slouží k uvědomění si inspiračního zdroje - kritizovaného předobrazu, protože se jako čtenáři ocitáme v místech, kde jsou naprosto běžnou věcí bombové útoky ad. Cílí se tak na čtenáře, který je nejlépe Britem, a tak je závěr koncipován jednak jako určité svědectví o jedné době vlády určité osoby, jednak naplněním osobní i pracovní roviny (komu je kniha předána, aby ji dal do tisku, pokud se duchovi něco stane, zároveň i sepsání vlastního díla sám za sebe, nikoliv za druhé). Film je spíše než svědectvím o době žánrovým pastišem, který se primárně soustřeďuje na pracovní rovinu a tu osobní eliminuje na minimum (přítelkyně je zmíněna pouze jednou, nedochází ke sporu mezi ní a jím; komplikace pracovní roviny tou osobní - souloží - slouží k profilaci zdánlivě nedůležité postavy). A k "debilnosti" pointy: V tom případě má hodně Polanského filmu naprosto debilní pointu, protože ta z MUŽE VE STÍNU se nijak výrazně svou myšlenkou neliší např. od ČÍNSKÉ ČTVRTI či SMRTI A DÍVKY (nemožnost dosažení spravedlnosti), svým stylem od NOŽE VE VODĚ (práce s mimoobrazovým polem a nezodpovězení otázky přežití) a z hlediska vyprávění od ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO či DEVÁTÉ BRÁNY (vyprávění omezené na jednu z postav, která se snaží dobrat toho, jak se věc skutečně měla, končící rekonstrukcí událostí hlavní hrdinkou/hrdinou, aniž bychom se dozvěděli o oprávněnosti dané paranoie). Jde tak o film pro cinefily, kteří mohou spekulovat, jak si Polanski toho Oscara za režii převezme tentokrát. :) (17.09.2010)

[imdb: 7.8/10] | me: Výborná pochmúrna atmosféra (oobraz + hudba v dokonalej symbióze) od začiatku až po koniec dodáva tomuto thrileru tú správnu dávku chladnosti. Film sa nesie v príjemnom tempe (hoci s pomalším začiatkom), dej sa pozvoľna kľukatí a vždy nám odkrýva nové skutočnosti, ... ale s precíznosťou potrebnou na udržanie napätia a očakávania z ďalšieho priebehu. Obsadenie je výborne (len postavu britského prime ministra by som si určite lepšie vedel predstaviť v podaní skutočného brita) a dobre ladí, čím napomáha celkovému nádychu filmu. Roman Polanski majstrovský zvláda vykresľovanie jednotlivých scén a zabezpečuje tak permanentné napätie vyplývajúce z neustálej neistoty. Film sprevádzajú (menšie-väčšie) prešľapy (GOOGLE s odpoveďou na všetko, zabezpečenie letiska, záver ...), ktoré však nenarúšajú dojem z priebehu, skôr vyčaria úsmev a navodia tu typickú otázku: Prečo si na takéto významné detaily nemohli dať väčší pozor ? (21.07.2010)

Je to zvláštní, zatímco někdo dokáže dokončit velmi dobrý film i z vězení, jiní točí tak, že by zasloužili do něj zavřít.. Číst "duchem" napsaný životopis nějakého českého ministerského předsedy, pravděpodobně zemře můj dávivý reflex po pár stránkách vysílením. To americký zločinec Polanski poslal E.McGregora lovit memoáry do ostrovního "Šangri-La naruby", kde v hitchcockovském stylu představuje MacGuffina tajemství původního rukopisu a plachta ponurého tajemna je důmyslně rozprostřena přes vlastně zcela normální věci. Ve snadno rozpoznatelné paralele se současnými osobními problémy autora pak nechybí vhodně zakomponovaný humor, postupné zahušťování atmosféry či nepokrytě protiamerický a protiblairovský podtext, načež vše vyvrcholí vskutku netradičním (ale nejpravděpodobnějším) koncem, připomínajícím nejen svou fatálností úvodní znělku Večerníčku. A teď mě omluvte, jdu si vygooglovat na stránky CIA, kdo ve skutečnosti zavraždil Kennedyho, co přistálo 1947 v Roswellu a kolik ročně posílá americké ministerstvo obrany na účet Míši Baye. Kdybych pak dlouho nic nenapsal, poslali mě za Polanskim.. (09.06.2011)