Osudové peníze

Je pravda, že jsem čekal něco trochu jiného, neb znám literární předlohu dle Karla Čapka, ale i tak jsem nebyl zcela zklamán. Herecké výkony jsou dobré, hudebně i kamerově také v pořádku. Navíc se ve filmu objevili všechny základní myšlenky a motivy, které sám Čapek použil. Rozhodně zajímavé naplnění nedělního večera. Děkuji za postřeh Baxtovi, také mě zarazilo, že někdo je schopen hodnotit něco, co neviděl celé. Já hodnotím 60%. (26.09.2010)

Jiřímu Krejčíkovi se podařilo obsadit herce, kteří vytvářejí atmosféru povídky. Smekám před Budařovým rozsahem (např. při srovnání také s bratrskou rolí ve Václavovi). Jiří Krejčík také sám volně upravil Čapkovu povídku. Pokud zamýšlel dvoudílný televizní film, možná by ještě lépe vystihl vývoj vztahů mezi postavami. Přesto na televizní film dokonale připravené interiéry, kostýmy, odpovídající hudební doprovod. (26.09.2010)

Byla mladá, byla chudá, takže ji všichni ponižovali, zneužívali a byli na ni hnusní. Měl jsem toho dost po dvaceti minutách. Po třičtvrtěhodině režisér hlavní představitelce dovolil na chvíli vypnout permanentně ztrápený výraz a trochu se usmát, takže jsem zjistil, že je i pěkná. Ale dokoukat to dokonce byla stejně dřina. Při vší úctě k panu Krejčíkovi, tohle bylo jedno velké dlouhé nekonečno o ničem. (29.09.2010)

TV film, který snad raději - vzhledem k zásluhám J.Krejčíka a jeho renomé - ani neměl spatřit světlo světa. Červená knihovna non plus ultra, desátý odvar z Herzových Petrolejových lamp, místy dokonce nechtěná parodie žánru, navíc s přemrštěnou stopáží. Tohle nemá s Čapkovým pohledem na svět vůbec nic společného! Především mužské postavy jsou všechny do jedné tlačeny k neuvěřitelně křečovitému výrazu a příšerně přehrávají. Ženské postavy jsou na tom jen o chloupek lépe, přičemž (jinak jistě velmi talentovaná) G.Marcinková v podstatě nemá co hrát, a tak většinu filmu projde s trpícím pohledem potrefené laně (…nebo husy, chcete-li). Rozpaky vzbuzuje i její účes (v jaké době že se ten příběh vlastně odehrával? Že by i vdaná paní chodila za první republiky s rozpuštěnými neupravenými vlasy a ošuntělým hadrem přes hlavu a la Nastěnka?) a celá výprava vinou svých nemotorných televizně-ateliérových staveb, které se ve výsledném dojmu tlučou s exteriéry nasnímanými „filmově“. Jednoznačnými pozitivy na této nepovedné záležitosti je Jiráskova hudba a herecký casting, v němž se objevují kvalitní pozapomenutí herci, zajímavé nové tváře (nečekaně třeba i Ester Kočičková v maličké roli sekýrující paní továrníkové). Je moc fajn, že Pan režisér Krejčík dostal v době možnost ještě točit, ale tentokrát to byl prostě krok vedle... (27.09.2010)

Milé překvapení a to i přes to že literární předlohu jsem nikdy nečetl, překvapila mě mladičká studentka VŠMU Marcinková, docela jsem ji roli věřil. Doba se od tý doby moc nezměnila, peníze dál vládnou světu a existenční problémy, má čím dál tím víc lidí. Na filmu mě štvaly trochu nevěrohodné kulisy ale jinak nemám moc výhrad. Krejčík i v pokročilém věku, předvedl že stále umí. (26.09.2010)