Černý pásek

Tohle byl pro mne přesně ten druh a styl filmu, jaké nejvíce miluju. Japonci, moje nejoblíbenější bojové umění - karate, bílá kimona a celá ta hluboce duchovní i zhýralá atmosféra Japonska ... přesné, jako by chtěl natočit film "jen pro mé oči". V jistém smyslu zde ani není hodnocení pro tento film. Pro mne osobně je to jeden z nejlepších martial arts filmů jaké jsem v životě viděl, svým způsobem překonává i zábavné pecky jako je třeba Ip Man (2008) či filmy Tonyho Jaa apod. Tohle je absolutní japonská čistota se vším všudy, jak s těmi pozitivními věcmi, tak s negativními. Karate je zde podáno v nejčistší formě, naprosto dokonale, absolutně realisticky (zapomeňte na jakoukoliv "realitu" Tonyho, apod. ...), kontaktně, prostě se vším všudy ... Neznám film, který by podal bojové umění ve své pravé podstatě tak reálně a skutečně, jako právě tento (a viděl jsem jich už docela dost ...), ale přitom zanechal ve filmu akčnost, dravost a napětí jednotlivých scén... Scénář filmu je sice jednoduchý, ale je krásně jednoduchý a já měl prostě od začátku slzy v očích a na samém konci téměř brečel. Já to tak prostě mám ... Tohle je šálek mé kávy, absolutní skvost. Většinu běžných diváků tento film zřejmě příliš neosloví, ale diváky zaměřené spíše na asijskou kinematografii jistě ano, proto vřele doporučuji!! Samozřejmě se zde na CSFD asi najdou mnohem větší znalci bojových umění a karate samotného než jsem já a zkritizují na něm co se dá, ale pokud jste běžný, průměrný nadšenec do filmového martial arts a východní filosofie a kultury, vůbec je neberte vážně a na film se rozhodně podívejte ... (06.05.2009)

Ano, ano ! konečně film který je opravu REAL a jasně ukazuje že člověk prostě není schopnej ustát 50 kopů do hlavy, 30 údery do břicha atd...Ačkoliv film už po několika minutách divákovi přímo vnucuje svůj budoucí děj a zároven hlavní pointu a konec filmu, sice se film opravdu tak vyvijí, ale za trošku jiných okolností. Díky tomuto filmu sem pochopil a musí pochopit i všichni ostatní o čem karate je. (10.09.2009)

Když trio velmistrů svého řemesla mlčí a se strojovou čistotou cvičí jednotlivé katy, tak nezbývá než se s uznalým pokyvováním hlavy obdivovat jejich umění. Jenže k tomu dojde pouze na úplném začátku a poté až při závěrečných titulcích. Mezitím tuto trojici neherců po devadesát minut tvůrci z nepochopitelných důvodů nutí do ukecaných emocionálně vypjatých scén, které by měli problém se ctí uhrát i nějací páni herci; což tito vskutku nejsou. Navíc ani nechápu přístup tvůrců představit nepřikrášlené karate a jeho filozofii skrze scénář, který dělá karate medvědí službu, protože díky němu působí jako sebestředná disciplína nejmenšího odporu za účelem zisku kusu hadru bez ohledu na okolí. (01.05.2013)

Poměrně prostý příběh o rozdílném výkladu a přístupu k bojovým uměním (v tomto případě karate) okořeněný pár slušně natočenými souboji. Ty se snaží o realističtější přístup, tudíž mě na ních velmi iritovalo, že se tam občas nějaký ne-mistr vůbec nekryje a dostává údery, které trochu fyzicky zdatný člověk musí aspoň částečně vykrýt reflexivně (tedy pokud se karatističtí mistři nepohybují rychleji než Brad Pitt v Interview s upírem). (09.09.2010)

další z řady životopisných snímků o mistrech bojových umění, tentokrát bez veškerých přikrášlení ukazující syrovou formu karate, kdy většinou zápas rozhoduje jeden jediný zabijácký úder - pocta nesportovní a původní formě tohoto stylu, která díky masivní expanzi sportovních disciplín skoro vymizela. Nicméně právě díky své realističnosti a syrovosti film občas nudí. (01.11.2009)