Pokušení svatého Toníka
Püha Tõnu kiusamine
Pyhän Tonin kiusaus
The Temptation of St. Tony
The Temptation of St. Tony
Réžia:
Veiko ÕunpuuScenár:
Veiko ÕunpuuKamera:
Mart TanielHudba:
Ülo KrigulHrajú:
Taavi Eelmaa, Ravšana Kurkova, Denis Lavant, Rain Tolk, Andres Puustusmaa, Katariina Unt, Evald Aavik, Hannes Kaljujärv, Raivo E. Tamm, Juhan Ulfsak (viac)Obsahy(1)
„V čase, kdy život je vpolou své pouti, jsem zabloudil, kolem byl hustý les, já z pravé cesty zabředl v houšť proutí.“ Citát z Dantova Pekla přesně uvozuje stav hrdiny filmu, manažera, stiženého krizí středního věku, jehož existence uprostřed materialisticky vyprázdněného, dekadentního světa novodobého estonského kapitalismu se krok za krokem začíná rozpadat. Na počátku byl pes, omylem přejetý cestou z otcova pohřbu, a útěk do lesa, kde ho chtěl Toník ukrýt. Desítky uťatých rukou, které tu našel, byly ale jen začátkem jeho cesty ke kořenům vlastní morálky, začátkem fantaskní, halucinogenní odysey, během níž se ubohý Toník postupně vzdaluje konkrétním osobám a vztahům svého života a noří se hlouběji a hlouběji do (sur)reality symbolů a alegorií. Režisérova obrazově fascinující černobílá úvaha o skutečné povaze dobra je stejně intelektuálně stimulující jako hravě úsměvná a peklo, do nějž ústí, je nevyhnutelné. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (50)
Každý správny filmový festival musí mať svoju najväčšiu bizarnosť. St.Tony vtipne pomenovaný Toník nemal (pre mňa) tento rok v KV konkurenciu. Podobne tak i hlavný predstaviteľ, ktorý i na náhodných okoloidúcich na uliciach KV posobil ako prízrak z inej planéty. Podobne bizarné nech je teda i moje hviezdičkovanie. P.S. Najhúfnejšie opúšťaný film festivalu (čo ma oprávňuje myslieť si, že som normálny - čítajúc si po sebe druhú vetu komentára). P.P.S. Najexkluzívnejšie použitie (a self zneužitie) motorovej píly v histórii. ()
Tyjo, zdálo se mi to, nebo tu stihli citovat filmy z nejméně půlky dějin kinematografie? No, i když taky chápu ty, pro který to bylo utrpení. u Bazinků. P.S.: A soundtrack sháním moc, a budu za něj moc vděčný. Jo, a někdo kdo to viděl ve Varech, a pamatuje si úvod? Říkal někdo, proč to v Estonsku nemají rádi? Nějaké infos o tom? ()
Püha Tõnu kiusamine je surrealistická, symbolická alegorie dekadentního, prohnilého světa (houšť proutí), ve kterém hl. postava filmu světec (Toník) bloudí ve snaze nalezení nové životní cesty. První cesta Toníka neustále vábí do života luxusu, druhá naopak do duchovních hodnot. Film je natočený mistrně s bohatými konstrukčními postupy a stavbou příběhu. Od kamerových záběrů, rámování samotného obrazu s hrou se světlem a stíny pro navození pocitu stísněnosti, až po symbolicky černobílé podání barev jako významu putovních cest. [9,5/10] ()
Psychadelická hríčka. Film miestami skutočne pripomína "Zlaté časy" kinematografie, hoc len pripomína. Nadnesená jazda, ktorá prechádza cez otvorenú satiru, metafyzické rozprávky po surreal i audio-vizuálnu masáž zmyslov. Surreal ako zrkadlo dekadencie, surreal ako zrkadlo ničotnosti, surreal ako zrkadlo hľadania zmyslu, očisty. Zaujímavý počin, ktorý sa hemží podnetmi, no vidí sa mi, že režisér radšej kĺže po povrchu tém, odkazuje obrazmi, ako by sa snažil o niečom rozprávať. Aj to je cesta, síc... ()
Černobílá surreálná metafora líčí v nelítostném světle soudobý svět manažerů a pravého ruského luxusu po estonsku. Rouhačsky prolíná novou verzi legendy o světci s nekompromisní absurditou a divácky nesmírně náročnou formou. Výsledkem je těžko přístupná, vnitřně ale velmi sytá a bohatá pavučina symbolů a významů. Běžným divákům vstup zakázán, filmovým úchylům vřele doporučen. [MFF KV 2010] ()
Galéria (16)
Fotka © Homeless Bob Production
Zaujímavosti (1)
- Jedná se o spolupráci Estonska, Finska a Švédska, přesto byl celý film natočen v Estonsku. (Terva)
Reklama