Odplata

Páčil sa mi námet, ale to pomalé tempo bolo hrozne ubíjajúce, chcelo to väčší dramatický "drive" a mohutnejší útok na divákove emócie. Na druhú stranu, očaril ma nečakaný koniec... nie, nečakajte nič bombastické, ide skôr o rozuzlenie nasiaknuté človečinou a veľkým dúškom reálnosti. Vďaka záveru sa tak prikláňam k lepšiemu hodnoteniu. 70/100 (02.03.2015)

Po obsahové stránce nic světoborného a originálního, s výjimkou vedlejší dějové linky s rakouskou Simonou Babčákovou a jednoho rozhovoru. První půlka svižná a celkem zajímavá, druhá už hodně rozvláčná a uspávající - ale je to jen subjektivní pohled, protože se mi hlavou honila spousta pracovních a soukromých myšlenek, které mi neumožnily se soustředit úplně stoprocentně. (25.10.2015)

Nejedna postava tu má delší vedení, než by bylo záhodno; Alex seká dříví snad až příliš dlouho a především mi tu chybí zásadní moment překvapení. Götz Spielmann zdá se nemá Hanekeho koule. Rukopis má stejný, ale scénář je málo provokativní, příliš umírněný, odtažitý, bez jediné šokující scény. Ale to je asi tak všechno, co se dá Revanchi vytknout. Natočený je precizně a tento žánr je přesně šálkem mého čaje. Kvality Hanekeho nejlepších děl ovšem ani zdaleka nedosahuje… 3,5* P.S. nejblíže má Revanche k bratrům Dardennovým a jejich dramatu Syn. Stejné téma - příběh o zločinu a trestu, touze po odplatě, řeči těla a detailním snímáním manuální lidské práce. (02.02.2009)

65%. Rakouský film neznám, ale tento film nebyl až tak špatný. Nicméně od poloviny se to začlo trochu táhnout, což nekorespondovalo s první polovinou, kde se stalo vše podstatné. Druhá polovina je o tom jak se člověk vyrovnává s nastálou situací, s myšlenkou na pomstu, aniž by si však uvědomoval svou vinu. Ale kdo hledá, nakonec najde i vinu, byť je mu zdělena od člověka, od kterého by to nejméně čekal. (28.08.2009)

Po tom, ako som nedavno videl Knochenman-a, dalsi vynikajuci rakusky film. Pozvolna plynuci dej, dostatok casu na zoznamenie sa divaka s postavami, ktorym clovek veri kazdy prejav, vzdy potesi dusu divaka. Presne tento styl alternativneho filmu mam rad. Kedy nic nie je strojene a kamera nerusi. Vycitky, myslienky na pomstu, pocity zlyhania u vlastnej zeny, aj postava stareho otca hlavneho predstavitela a vobec, psychologicke premeny postav... uzasne a s lahkostou zahrane. Irina Potapenko je krasna zena, ktora postave prostitutky Tamary z Ukrajiny dava dusu a predstavi trpky zivot mnohych dievcat a zien i v sucasnosti, zdielajuci jej filmovy osud. Pocas dialogu "vraha" a mileho "zavrazdenej" pri rybniku, ma prijemne mrazilo. Co sa tyka Ursuly Strauss, tu som tusim zahliadol v nejakej casti serie Tatort. V Revanche hra manzelku policajta, s ktorym nemoze otehotniet. a v zavere ma nezabudnutelny rozhovor, kedy dojde k "uzavretiu kruhu". "Bitte, sag' ihm nie, was passiert ist!"..."Mach dir keine Sorgen." Poeticky zaber na statok a koniec.... (22.02.2010)