Temné tiene

Co si budem povídat, je to úplně o hovně. Jenže Johnny Depp je opět zábavný a jeho archaická mluva a jemný humor mě rozesmívali. Jeho starej upír v nový době je prostě fakt vtipnej, i když ten film na to moc nesází, což je škoda a šlo by udělat mnohem víc gagů. Humor je někdy opravdu moc černý a třeba vyústění seance s hipíky jde až do wtf rozměrů. Nuda to nebyla, ale nějaká super zábava taky ne. A Eva Green konečně jednou není koště. (05.11.2012)

Nejblbější a nejnudnější film Tima Burtona a to říkám jako jeho velký obdivovatel. Takže si to shrňme. Typický Burtonův poťouchlý humor? Nekoná se. Vyhlášená burtonovská bizarní vizuální stylizace? Zde neexistuje. Vždy tak výrazná Elfmanova hudba? Nezaslechl jsem. Pohlcující děj? Prosím, jaký děj (zíív)? Tak kčertu, aspoň nějaké dílčí libůstky, třeba Barnabasova konfrontace s moderní dobou? Trestuhodně nevyužita. Ať mě prokousnou Barnabasovy špičáky, jestli si vymýšlím, ale tohle byly mé dvě nejdelší hodiny v kině za poslední léta. (13.05.2012)

Stará známá parta opět pohromadě a připravili si pro nás remake jakéhosi starého seriálu, kterému však Burton, jak u něj zvykem, vtisknul punc své trochy výstřednosti. Tentokrát se však bohužel nejedná o nic světoborného. Problém ale nevidím v Deppovi, u kterého jsem špatný výkon ještě neviděl, ale spíš obecná nezajímavost námětu na celovečerák. Občas mě něčím zabavil, ale občas jsem se zas nudil. Je to divné, ale to by nevadilo, kdyby to bylo trošku zábavnější a kdyby to prostě a jednoduše odsýpalo...55% (16.02.2014)

Hravější Tim Burton, jenž tentokrát rezignuje na temnotu a převážně se baví. Slepí fanoušci mu to budou vyčítat, místo aby ocenili jeho tradiční lásku ke kreaturám, které mají v jeho filmech vždy větší právo na štěstí, než obyčejní lidé. Ano, poslední třetina díky přehršli efektů a vizuálních atrakcí moc nefunguje. Osudová láska je nezajímavá holka, jíž by NIKDO nedal přednost před sexy dračicí Evou Green. Ale Depp je vynikající, atmosféra sedmdesátek výborná a fórů dostatek, aby vůbec nevadilo, že jich několik vyzní do ztracena. A kdyby mi někdo tvrdil, že tohle není Burton, pak se ptám: Co na to Beetlejuice? (07.05.2012)

Tentokrát se ve svém muzeu ztratil sám Tim Burton. Burtonova fantasy o čarodějnici, tak mocné, že nejprve musí dělat uklízečku, aby pak mohla obchodovat s rybami, a která ve svém okolí dokáže svést prakticky cokoliv. Proto se asi zamiluje do toho nejméně přitažlivého muže na světě a miluje ho i po 200 letech. V mezidobí jen nejspíš obchoduje s těmi rybami. On jí nechce, ale spí s ní a nenávist vyjadřuje jen slovně, protože nemůže hýbat silně nalíčeným obličejem - s tímhle nedostatkem má ale zřejmě problém většina osazenstva. Jakmile z děje vypadnou opilé eskapády jedné z postav, jde to s příběhem z kopce a Eva Green to na svých bujných ňadrech celé sama neutáhne. Poslední třetina je prakticky snahou o vybruslení ze scénáristické polízanice, kdy sice každý vyjeví své tajemství, ale v tak prapodivné koláži, že to předešlým zážitkům urazí hlavu a zbude tu jen zmateně pobíhající pata. Jsou stíny a STÍNY, zatímco Burton se těch svých už zřejmě dávno zbavil, servíruje divákům nové chmury, z nichž se noční můry teprve zrodí. Na konci jsem se skutečně cítil tak, jakoby mi někdo ukradl Vánoce. Love This! NEVER! (12.05.2012)