Černej Dynamit

Je to tmavější než cikánský baron, má to větší kolt než Dirty Harry, má to zbrojní pas na všechny končetiny, spolehlivě to uspokojí jakýkoli počet žen najednou přítomných v náhodně vybrané posteli a jeho brilantní mozkové dedukce musí ohromit nejednoho teoretického fyzika. Co to je? No přeci Blek dajnamaaajt! Poklonit se žánru, zároveň ho zesměšnit a vyslat do boje neporazitelnou armádu jednoho muže, tak to chce mít koule - nejlépe černé barvy. A Scott Sanders je evidentně má. (01.09.2011)

44. MFF KV .. Scénář: Michael Jai White, Byron Minns, Scott Sanders .. Tahle sedmdesátková nálož mne skutečně pobavila. Ve Varech jsem byl tou dobou jen prvních pár hodin, takže proslulá (před)půlnoční nálada přítomna nebyla. To jen aby se vše nesvádělo jen na ni. I tak ale vše fungovalo a bavilo, jak se patří (včetně stylového předfilmového úvodu). Snímek sám je pak neskutečná jízda, nemá výrazně slabé a tempem povadlé místo. Černá parodie, která rozděluje publikum. (07.07.2009)

Na rozmezí 3-4 hvězdy, ale vzhledem k tomu, že je to věnovaný blaxploitation filmům, na který se rád podívám, ale žádnej me nikdy tak nechytne..tak je to dost dobrá ujetost. Chyběl mi tu ale např. Fred Wiliamson, kterej by byl ve svém živlu. Každopádně sem tam nějaká vtipná scéna, akce jak namrdano, vizual chválím snad nejvíc a celkově to bylo přehnaný jak Macheta, takže za me palec nahoru. (21.02.2018)

Uaa! Ultra-mega-šupa-nárez. Negrovský masaker väčšieho kalibru ako bol kanón samotného Dynamita. Takéto oldschoolovky ja teda môžem, ale že sa jej dočkám práve od podobného tvorcovského zloženia by som teda nepovedal. Neskutočne štýlová jazda s tak dokonalou atmosférou sedemdesiatych rokov, že ani samotné sedemdesiate roky takú nemali. Prestrelky, bitky a hlášky sa tu striedajú v neskutočnom tempe, až by človek povedal, že nie je možné, aby to tak vydžalo hodinu a pol. Ale títo čierni machri jednoducho majú stále čo povedať, lavína hustých hlášok nepozná konca a Michael Jai White stále do niekoho kope, mláti, či strieľa. Iný postoj mu nakoniec ani netreba, pretože akýkoľvek náznak ozajstného herectva sa v okamihu mení na paródiu. Konieckoncov film samotný paródiou aj je, miestami trošku prehnanou, ale zato najcoolovejšou za posledné roky. Jediné, čo mi zostáva, je len modliť sa, aby nejakým nedopatrením nevzniklo pokračovanie, pretože niečo podobné sa zopakovať podľa môjho názoru nedá. Pretože toto bolo robené s radosťou a pre radosť ostatných, a je to cítiť. A budem rád, keď si nebudem musieť tento zážitok kaziť nejakým úbohým a zbytočným príbehom, ktorý sa naň bude snažiť nadviazať. 85%. (30.12.2009)

Podobně jako Tarantino a Ridriguez v Grindhouse se režisér Scott Sanders pokouší recyklovat ty (z dnešního pohledu) nejlepší momenty z už dávno mrtvého žánru. Ani on pro navození autenticity neváhá přistoupit k extrémnostem typu mikrofon v záběru, herci dívající se do kamery atp. Zajímavé je, že film působí celkem nákladně (vybuchující auta, helikoptéra...), ve skutečnosti se ale jedná o vystříhané scény ze starých filmů, které jsou do filmu umě zakomponovány! Narozdíl od Grindhouse se Black Dynamite neutápí v nekonečném mluvení a sází hlášku na hlášku a ztřeštěnou akci pebíjí ještě ztřeštěnejší akcí. A daří se mu to až do konce. Tahle zahuštěnost absurdními nápady, sled scének v němž děj nehraje žádnou významnou roli, může na někoho působit trochu monotóně. (12.07.2009)