Achiles a korytnačka

Zase neuvěritelné........Pravda-z počátku mě mistr lehce zmátl-pro něj neobvyklým stylem vyprávění-ale po chvilce jsem odtušil kudy se film ubírá a že je vlastně vše na svém místě..........Jde o klasickou Kitanovku,která se nezaobírá nějákýma banalitama a nevtipkuje jen tak po povrchu...Kitano zde téma uchopil se vší vážností,ponořil se opravdu do hloubky a těch otázek a hledaných odpovědí je tu neuvěřitelné množství..Kitano hledá ,ze všech stran ošahává a vrtá se v celém tom tématu=umění=naprosto bez studu a ukazuje nám celou tu směšnou hru na umělce v její nelichotivé nahotě.........Moc dobrá studie (14.12.2010)

Bravo! Spociatku je takmer nemozne spoznat reziserov rukopis, o to viac vsak prekvapi jeho neskorsie, postupne nasadzovanie. Zivotne osudy maliara zachytene vo filme, ktory je tiez sam malbou - resp. zobrazenim celeho procesu jej vzniku, comu je prisposobena zmena stylu rozpravania ako i predkladanych nalad. Z pokojnych vod bieleho platna postupnym prskanim farieb a tahom stetca prechadzame do kitanovskeho humoru, gejziru napadov, horkosladkych situacii a jeho hravych obrazovo-zvukovych skratiek, aby sa na konci kruh uzatvoril znova v pokojnom, takmer dojimavom style. Po dvojici sebareflexivnych snimok, okrem ineho pojednavajucich i o osamoteni a klamlivosti vnimania pridava Takeshi i tretiu, i ked tentokrat v zjavnej priamociarosti ovela komplexnejsiu. Navyse, takmer vsetky malby, ktore vo filme mate moznost vidiet, pochadzaju od samotneho Kitana. Zacal ich kreslit po svojej nehode na motorke. [Venezia, 2008] (28.08.2008)

První část filmu je poměrně fádní. Příběh chlapce, který rád maluje a vinou nešťastného osudu se dostane do poměrů v kterých nemůže svoji zálibu zdárně rozvíjet. Předvídatelné a chvílemi nudné, až vata, chce se říct. V momentě dospívání našeho malíře se ale film pomalu dostává do obrátek, objevují se vtipy na které jsme v Kitanových filmů zvyklí. V závěrečně části, kdy je náš umělec na vrcholu tvůrčích sil, ač stále nenašel sám sebe (typické téma outsiderů), nastupuje Beat Takeshi a film je tím, čím Takeshiho filmy vždy jsou. Výborný humor místy dost drsný a sebeironický. (25.02.2012)

Film tvářící se ze začátku jako tragické pojednání o nespravedlnosti světa, o jeho nepřejícnosti lidem jiným, než jsou ti dělní, se ovšem po chvilce změní na zběsilou komedii o nespravedlnosti světa, o jeho nepřejícnosti… Začněme smrtí, vyhnanstvím, nuceným pobytem u tyranského strýčka a zaparkujme v umělecké galerii, kde za umění se bere jízda na kole končící v plné rychlosti ve zdi, kde surrealismus je jen jiné slovo pro polohu vlastní blbosti. Takeshi Kitano je režisér, kterému když políbit botu, tak si rozedřít o jeho břitký humor hubu, ale stejně se vždycky sehnete, stejně patolízalsky našpulíte rty k jeho podrážkám, protože to, co vám Kitano předvede na plátně, jinde neuvidíte. (14.09.2012)

Po "Dolls" dalsi genialni kousek od Katany, ktery me totalne dostal. Absolutne nadherny film o umeni, o tom co je to umeni, o pristupu k nemu a odhodlani jit za svym umeleckym snem a take o tom jaky ma vztah k samotnemu umelci jeho okoli. Umelci jsou casto videni jako urcita forma magoru mimo realitu, kteri navic kvuli umeni nemaji cas a pomysleni na nic jineho diky cemuz jdou stranou veci jako normalni zivotni aktivity, vydelavani penez atd. tenhle film to dokonale zachycuje. Dokonalym vypravenim, skvelou vizualni strankou zobrazujici ruzne alternativni malirske styly a cele opet podporeno skvelou hudbou, i prestoze po neshodach uz neni od Joe Hisaishiho. Ja chci taky zenu, ktera se nebude zajimat jen o penize a bude me podporovat v mem umeni, to je v dnesni dobe naproste sci-fi. 9/10 (05.02.2010)