Otis

V tomhle filmu jsou všichni úchyláci, ubožáci nebo kreténi. To má za následek hodně pošahanou poetiku filmu. Což se ale dá považovat za klad. Černej humor občas docela dobře funguje, horší je to s tempem vyprávění. Hlavně v druhé polovině je pár pasáží, které film zdržují. Leccos zachraňuje výběr hudby. Umím si představit, že pro určitou část obecenstva to může bejt docela kult. (23.02.2014)

Je to trochu zvláštní chlapík, tenhle Otis. Unáší mladé dívky, všem říká stejným jménem, chce je vzít na rande a nakonec je brutálně zabije. Poslední oběti se však podaří utéct zpět ke své rodině, která se znechucena prací svérázného federálního agenta rozhodne vzít spravedlivost do vlastních rukou. Opravdu jsem od tohoto bijáku nic nečekal, ale narazil jsem na zlatou žílu. Luxusní černá hororová komedie plná násilí a trefných hlášek. (26.07.2010)

Zombie filmy osvěžil Fido, do buranských filmů zaváli svěží vítr Tucker s Dalem a do pole filmů o zvrhlých psychopatech vykročil Otis. Otázkou ale zůstává, zda vykročil tou pravou nohou... Je tu zatraceně pěkná Ashley Johnson (kdysi nepěkná dcera Mela Gibsona v Po čem ženy touží), což byl hlavní důvod, proč jsem si film pouštěla. Ta nezklamala. Je tu slizkej tlusťoch a ještě úlisnější polda, je tu hned několik herců, které nebudete znát jménem, ačkoli už jste je určitě v něčem zahlédli. To potěšilo. Je tu extrémně vydařený začátek a na něj navazující příběhová linie o tom, jak si psychopatickej mastrubant uvězní holku do celkem vychytanýho sklepa. To byla potěšující, na čtyři hvězdy apelující pecka. Jenže pak přišel podařenej zvrat, bohužel vedoucí k druhé části filmu, kde se celá rodinka začne chovat jako banda vypatlanců, což zábavnost celého dílka sráží, ačkoli sem tam se nějaký podařený vtípek, či narážka, ještě objeví. Není to zlé, za nápad bych tomu ty čtyři i dala, ale zůstanu u tří, protože nevěřím, že mě film na druhé sjetí bude bavit tak jako napoprvé. Kompromisácky řečeno 70%. (30.08.2011)

A pak že do jedné řeky dvakrát nevstoupíš! Věčný smolař Márv znovu exceluje ve filmu, jehož závěrečná půlhodina je naprosto nevídanou záležitostí. Vše sledujete s nevěřícným výrazem, povislou čelistí a lehce pokřiveným úsměvem. Film samotný je bez debat na 5 hvězd, ty by si zasloužil už jen Otisův oblek na ples. Soundtrack překonává vše, poprvé jsem slyšel ve filmu hrát Gut feeling od Devo déle než úvodní pasáž. Jak říkají pardálové z Dostihové horečky - "sázka na vítěze"! (15.01.2012)

Musím teda říct, že něco tak jiného se jen tak nevidí. Otis je o únosu mladé slečny mentálně postiženým roznašečem pizzy, který již unesl i zabil několik dalších blondýnek. To vypadá na thriller jak řemen na plakátu, že? Tak práveže vůbec, celá první část v zajetí je něco úplně perfektně pohodového se skvělými písničkami. Otis přikazuje Riley, ať s ním kouká na televizi, ať spolu jedou na maturitní ples, Riley to tak nějak ostýchavě bere a mezi těmi dvěma vzniká tak podivný a zajímavý vztah, že stojí za sledování. Do toho ještě rodičům hlásí agent Hotchkiss, že se mu daří zachránit 60% obětí únosů, jen jsou ve více popelnicích. Ta jeho zhovadilost a arogantnost je k zulíbání. Pak ovšem uprostřed filmu nastane protočka, svou razancí ne nepodobná nějakému Od soumraku do úsvitu, a film se úplně změní a je to jen změť neúčelných brutalit. A nejen že mi lezla na nervy myšlenkově, ale i z důvodu konání těch hlavních postav v první části. Z velmi vedlejších se stanou zcela hlavní postavy a k předchozí části to neladí ani trochu. Uznávám, že Otis na mě udělal výrazný dojem a zářez, ale zrovna ne takový jako jsem si představoval. Ale i to se počítá. (20.12.2008)