Obsahy(1)
Dokumentárny portrét recidivistu Reného, ktorého režisérka Helena Třeštíková sleduje s filmovou kamerou od doby, kedy mal sedemnásť rokov, na jeho ceste medzi jednotlivými väznicami a krátkymi pobytmi na slobode. Opúšťa ho o dvadsať rokov neskôr ako chorého človeka, ktorý sa však stále pohybuje na hrane zákona. Jeho premenu z chlapca na muža zaznamenáva Třeštíková na pozadí politických zmien, ktoré však na Reného nemajú priamy vplyv - po amnestii Václava Havla sa René, podobne ako mnohí ďalší prepustení, čoskoro vracia do väzenia. (STV)
(viac)Recenzie (216)
Třeštíková je jednou z největších osobností světového dokumentu. Obdivuji ji pro její nekompromisní humanismus a soucit, který je v jejím dílem přítomen. René tak trochu nabourává černobílé vidění společnosti o zločincích. Při bližším zkoumání není René jen obyčejný gauner, ale i celkem zajímavý, občas sympatický a intelignetní člověk. Člověku je jasné jakou dráhu jeho život nabírá, ale přesto mu nelze nefandit, aby mu to alespoň tentokrát klaplo. To, že film není tak tragický jako Marcela, není jeho negtaivem. Režisérka nijak nepochybila a vyčítat Renému slabší dopad je nesmyslné. ()
Kolik takových René potkáváme denně na ulici? Spoiler: Tak určitě za to, jakým byl jako mladík mohla rodina (otec který něj nestál, flegmatický matka)a šedivá doba ve které vyrůstal. Člověk by čekal, že se poprvé poučí a když ne poprvé, tak podruhé, ale žádný happyend se tu prostě nekoná. Byly chvíle, kdy mi ho bylo líto. Dostat 2.5 roku za vykradený auto anebo 11 měsíců za 3 ukradené lahve ferneta mi připadá jako dost silný kafe. Jde o to, že se stejně nepoučil a tou ukradenou kamerou na závěr filmu jenom ukázal jaký doopravdy je a že v podstatě může děkovat Třeštíkový, že z velké části díky ní začal psát, nespadnul do drog, že překousla to, že jí vykradl byt a stále s ním točila (ano, ukázal jí svý nitro, ale zároveň měl díky tomu obrovskou šanci, dokázat mnoha lidem, že ve vězení nemusí být jenom ztracené existence a že on sám je něco víc). Můžeme jenom hádat na jak hluboký dno by si bez ní dosáhnul. ()
Objekt (René) nie je iba radovou súčasťou autenticky natočeného dokumentu, je hlavným "rozhodcom", ktorý určuje pravidlá nie len svojej existencie ale aj celého príbehu, ktorým nám je sprostredkovaný. Iniciatíva a záujem Heleny T. sú nepopierateľné, s odstupom ale zato vytrvale pracuje na časovo sa vyvíjajúcom materiály, ktorý sa s nikým neserie a končí tzv. nijak. A ja úprimne píšem, tak to malo byť. Výpoveď viacnásobného väzňa (inteligenta) bez ohľadu na formu podania je okamihom na ktorý len ťažko v najbližšej dobe zabudnem. Zamýšľal som sa včera a činím tak aj dnes. Čo je predmetom? Osud človeka, ktorého nedokážem pochopiť a zároveň ma v určitom smere fascinuje. Neobdivujem ho, ani k nemu neprejavujem sympatie. Viem, šance dostával, márnil jednu za druhou (zapríčinil si za to vlastne sám), no môžem v klude napísať, že "vďaka" pomerom z ktorých pochádzal, mal na výber? Nie. Jeho občasne nezrozumiteľná artikulácia nepoteší ale to je on-René Plášil, bez obalu, prostredníctvom kamery poskytuje pohľad do duše, ktorý vyráža dych. Preto pocitu, že toto dlhodobé interview bolo fakt šokujúco-originálne a že neišlo o obyčajného kriminálnika sa nezbavím a ani sa zbaviť nechcem. ()
Tak tenhle časosběrný dokument se paní Třeštíkové v mých očích povedl dokonale. Nemám pocit, že něco by chybělo či snad bylo navíc, nebo že by snad příběh nijak nekončil. Dokument přesně zachycuje a doslova svou stavbou i vyznívá v "nicotu" jednoho lidského osudu. Nemožno vystoupit z neustálého kruhu nezvládnutých překážek, nezařazení se do společnosti, pokřivené hodnoty.... a pořád dokola a dokola a doblba.....Jedna věc mne, ale doslova uzemnila. Jsem z ČB a Reného neznám, ale můj život se na chvíli potkal s životem Peti, o kterém jsem se až dnes z dokumentu dozvěděla že je Reného syn....dnes je mu 16 let a znám ho od jeho 3....měl těžký osud a taky dostal spoustu pomocných lan, která zatím úspěšně pálil ...... Jedna fylozofie říká, že si své rodiče vybíráme. Opravdu? Nesklízí spíše rodiče to co zaseli? ()
Tento dokument, nieje nadčasový, pretože pevne verím, že príbehu Reného Plašila zďaleka nieje koniec... Hej, jeden z mála ľudí, ktorý má triezvy pohľad na svet, ktorý vie ako to vo svete chodí. Máte vlastnú filozofiu,,, zavrú vás pred svetom aby ochránili konzumnú spoločnosť.. To už je aká spravodlivosť. Človek má jednu šancu žiť ale vyzerá pre spoločnosť nebezpečný tak ho zavrú do lochu... Nehovorím, že tam René nebol spokojný... ale zrejme by si vedel predstaviť miesta, kde by bol spokojnejší.. Spoločnosť je to len sku*vená fráza, nikto z mojej vrstvy slová na ňu nenachádza... (pomohol som si jedným z textov Zvuku Ulice, aj keď hip-hop nanajvýš nenávidím).. ()
Galéria (7)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (1)
- Helena Třeštíková vyhrála v anketě nejlepší dokument roku 1.místo na předávání Evropských filmových cen 2008. (ulikman)
Reklama