Všechno nejlepší k mým narozeninám

„No tak, Winstone, polib mamince prdel!“ Vrah kosí zlatou mládež, která si myslí, že je pupkem světa. Jo, na to se vždycky dobře kouká. Ještě když je to dobře natočené a ty mordy jsou docela dobře vymyšlené. Jen je to moc dlouhé a ta závěrečná pointa možná trochu přepláclá a na štíru s logikou. Navíc zprvu zajímavý mix slasheru a psychologického horroru začne někde počátkem druhé půle skřípat a prolne se to právě i do toho závěru. Slušná práce to ale je, to zase nechci říct. (29.11.2012)

Nastolenie záhady v podobe tajomného vraha bolo vynikajúce. Aj pokračovanie dejovej linky mi prišlo ako veľmi vydarené, teda okrem pár slabších pasáží v strede, pričom krvi tiež mohlo byť viac. Navyše mordovačky sa mi zdali až príliš odbité a často mimo záber. Najviac ma však dostalo rozuzlenie, ktoré asi čakal málokto. Celkovo to vidím na mierne nadpriemerný slasher kde hrá prím hlavne výborný scenár. Na hororových prvkoch sa však mohlo viac popracovať. 70/100 (13.09.2015)

Režisér J. Lee Thompson, známý díky původnímu Mysu hrůzy, se zhostil i tohoto extrémně zábavného slasheru. Proto se člověku ani nechce věřit tomu, že vzniknul před 30 lety, tedy v době pouze vážně míněných kouscích typu Pátek třináctého, druhého Halloweenu nebo Vraha Rosemary. Díky chytře vystavěnému scénáři si divák nemůže být ani na chvilku jistý, kdopak nám to tu vraždí. V jednu chvíli se zdá vrahova identita jasná, vzápětí nám tu domněnku vyvrátí a fikaně nám předhodí další možnou variantu. Závěr vás pak musí stoprocentně mile překvapit. Jasně, do dokonalosti má tenhle slasher daleko, jelikož i tady se nevyhnul křečovitým momentům (vrah po sobě nevídaně rychle a pečlivě uklízí stopy, studenti pořádají ples a vůbec jim nevadí, že venku se ztrácejí jejich kamarádi), ale tohle není záležitost pro detailisty. Delší stopáž mi tentokrát vůbec nevadila a mírnější bodycount s číslem 8 zastiňuje nápaditost samotných mordů. Pro fanšmejkry, co rádi původní My Bloody Valentine nebo podobně laděný April Fool's Day, je tohle jasná volba. (15.05.2011)

8/10 Po prvni scene dobre jsem nabyl dojmu, ze se bude opakovat stary znamy scenar tolikrat jiz videny a opredeny mraky klise a vycpany spostou vaty a nudnych mist, ale ouha. Tady se nastesti jedna o neco uplne jineho. Kanadanci se zhledli v italskem gialu, smichali ho s typickou americkou "hajsCOOL", popridavali par legracek, podmazli stylovou hudbou a okoreili to prekvapive slusnym scenarem, s nimz se nebudete ani na chvilku nudit, prestoze ma film na svuj zanr uctyhodonou stopaz. Skoda toho uplneho vysvetlovani zaveru, ktere je sice mozna prekvapive (o prekvapeni v tomto snimku neni nouze ;]]), ale bouzel shodi cely dosavadni prubeh o tridu niz, protoze nanuti divakovi svoji pochybou verzi "proc se to vlastne vsechno stalo". Presto prese vsechno je to opravdovy nadprumer, ktery by si zaslouzil vic pozornosti a mozna i remake, i kdyz pri urovni soucasnych $racicek bych so docela obaval o vysledek... (05.11.2006)

Další z řady slasher movies. Happy Birthday to Me má v rámci subžánru úctyhodný scénář, hezkou kameru a výtečný závěr. Navzdory poměrně dlouhé stopáži je hluchých míst minimum. Děj se podařilo i přes některé skutečnosti ukočírovat a samozřejmě nechybí vydařené vraždy, přestože krve příliš neteče. Hlavním lákadlem však zůstává vypointovaný závěr, na svou dobu poměrně šokující. Happy Birthday to Me, Happy Birthday to Me… (22.03.2009)