Sexi 40

Catherine Zeta-Jones si může před své jméno klidně dát ještě jedno křestní a to "sexy", beztak už má jméno jak žížalu, tak je to jedno a co se týče číslovky tak tam může mít 40, ale klidně i 60, protože když je jednou ženská krásná, tak je hold krásná a hotovo. Není to však jen Catherine co je na filmu sexy, ale i pocit z tohoto bijásku. Esence komedie a romantiky jsou zde skvěle propletený a čím víc se film blíží ke konci, tím víc jsem z něj cítil pohodu a uvolněnost. (11.10.2011)

Ač to nevypadá, film je docela solidně ujetá záležitost. To, že Catherine Zeta-Jones do filmu padla, to je vcelku jasná věc. Také je film o sexy čtyřicítce a ona si tohle pojmenování určitě zaslouží. Ale, co jsem nečekal, že se na první pohled normální romantická komedie zvrhne na naprosto neobvyklý příběh, který překvapí svojí originalitou, včetně samotných dětí sexy čtyřicítky. Nečekal jsem to, překvapilo mě to a vysloužilo si to ode mě čtverku čerstvě nepadaných filmových hvězd. (20.02.2011)

Působilo to na mě jako pohádka na dobrou noc. Ikdyž nemůžu upřít myšlence že Catherine je opravdu sexy 40. Takových filmů je hodně. A i lepších. Sympaťák Bartha se mi ale líbil. Věk přeci jenom není tak velkou překážkou ve vztahu. Tenhle film na to ale až tak nepoukázal. Krásná pohádka na dobrou noc. 3,5* (14.03.2011)

Tak tato romantická komedie mi prostě sedla. Velice příjemní herci, pěkný příběh. Pokud pominu jemně nezvládnutý začátek, tak se mi cca pod 20 minutách film dostal pod kůži. Říkal jsem si, že to bude spíše pro mě nadprůměr, kolem čtyř hvězdiček, když se blížil konec filmu, ale právě ten mě dorazil. Ten konec byl nádherně zmáknutý, to cestování atd. mě krásně uklidnilo a po filmové stránce uspokojilo. Pro mě velice příjemné překvapení a po dlouhé době plný počet. (Viděno 25.07.2010) (26.07.2010)

Kéž by to takhle plakátově fungovalo i ve skutečnosti, posteskl jsem si po zhlédnutí (experimentální) romantické komedie. Označit tento film za experiment v žánru romantické komedie je na místě, protože z 50% procent film opravdu jde inovačním směrem, ale pak bohužel zabloudí a sejde z cesty. Přitom všechno začíná dost dobře. Právě se rozvádějící sympatická čtyřicítka Catherine-Zeta Jones, která je věčně zaneprázdněná psaním článků do sportovních rubrik poté, co načapá svého muže při nevěře, už nesnese takhle dál žít, rozhodne se rázně jednat a odstěhuje se do New Yorku. Na krku má dvě děti, kteří jsou sympatičtí uličníci a brzy jí přibude třetí. Sympatický a o 15 let mladší mladík Justin Bartha, kterého najme jako chůvu ke svým dětem, kterým okamžitě padne do oka a posléze padne do oka i jejich mámě, která stále vypadá k světu. Jenže žít s naivním mladíkem, co čte po večerech knihy o Harrym Potterovi, který přece jen rozumově na tátu od rodiny nemá, je sázka do loterie a zamilovaná žena si začne brzy uvědomovat, že přestřelila. Mohl to být ukázkový příklad nevšední romantické komedie, ale film lépe funguje, než se naše dvojice dá dohromady. Do té doby je film napěchovaný trefnými gagy o vztazích, nepovedenými randemi zoufale hledající ženy a její děti si udělají z dobráka mladíka šaška, který s nimi umí blbnout jako nikdo. Tohle všechno ovšem od prvního nesmělého polibku nově vzniklé dvojice ustoupí do pozadí a filmem se rozlije natahovaná nuda, kdy se dvojice od sebe odloučí a film nabídne zdlouhavé cestování mladíka po světě a povýšení zralé ženy z pisatelky na televizní reportérku. Závěrečné náhodné setkání dvojice po pěti letech v restauraci je tak křečovité umělé, že to výrazně filmu nepomohlo k lepšímu hodnocení. Tápání a nerozhodné sejití ze stanovené cesty dobrý dojem srazilo, a ne každý filmový experiment dopadne stoprocentně. Ovšem snaha byla, a divák se ujistil, že Jonesové to ještě pořád celkem sluší a Bartha se k ní ani trochu nehodí. (16.12.2010)