Mansfieldské panství

První a doufám, že i poslední americký film natočený dosti necitlivě podle austenovské předlohy, který jsem viděla. Modernější pojetí by ani tak nevadilo, stejně jako vynechané části knihy, které se do filmu nevešly. Co mi vadilo, byla nevhodná volba hlavní představitelky, která svými hrubými rysy a celou osobností neodpovídala mé představě o něžné, skromné a půvabné románové hrdince. Také ostatní postavy byly proti autorčině předloze ploché, nevýrazné a zapomenutelné. Na výpravě se dosti šetřilo, chyběly zde plesy, které byly vždy ozdobou anglických verzí románů Jane Austenové a daly vyniknout dobovým kostýmům. Film postrádal staroanglickou atmosféru, emoce a tehdejší způsob chování a vyjadřování. Závěr toto dílo korunoval a já hodnotím jen z úcty k autorce, která je v tom nevinně. (15.01.2012)

Ve srovnání s adaptacemi BBC projevila americká televize při převodu tohoto románu Jane Austenové pozoruhodnou necitelnost. Stejně jako v případě adaptace hry Oscara Wilda Importance of Being Earnest (2002) byly pominuty nevyřčené náznaky v textu, které de facto tvoří ducha a kouzlo knihy a soustředily se prvoplánově na dialogy plné bonmotů. Což by mělo, stejně jako v případě Emmy (1996), stačit alespoň k oddechové zábavě. Nebýt ovšem toho, že do hlavní role byla zcela nepochopitelně obsazena Billie Piper, jejíž olbřímí předkus, v exteriérových scénách jasně patrný knírek a celkově neotesaný projev jsou zcela v rozporu s pojetím jemné a půvabné hrdinky Austenové. (18.10.2010)

Bavila jsem se dobře, myslím, že to bylo dobře zahrané, ale ten konec, kdy se na ní pomalu vrhne, to si mohli odpustit. Když budu chtít vidět nějaké vášnivé líbací scény, tak si pustím film jiného druhu. Herečka, co hrála Fanney hrát umí, ale do té role mi moc neseděla, ale pak jsem si na ni docela zvykla. Edmund byl sympaťák a Henry lotr od pohledu, ten by mě ani neuvedl v pokušení. (23.07.2009)

Nejsem moc velký příznivce těchto romancí z 19. století, ale přesto jsem se na tento film podívala. Především díky Billie Piper a Joseph Morgan, které mám docela ráda... Nečetla jsem sice knihu, ale film mě velice zklamal. Upřímně jsem se skoro celou dobu nudila, možná je to tím, že mě takové žánry moc nelákají nebo je to zpracováním filmu. U mě však tento film neuspěl. (22.04.2012)

Ani třetí adaptace románu Mansfield Park, kterou jsem měla možnost vidět, nesplnila mé očekávání. Chápu, že do stopáže 88 minut se vše vejít nemůže, ale kdyby se scénaristé trochu snažili a dali více prostoru dialogům než dlouhým záběřům na tváře hrdinů, zmítajících se vlastními city (výjimka, kdy Edmundovi konečně docvakne, jak se vše má), tak by film nepůsobil tak nevýrazně. Charaktery jsou hrozně ploché, občas skoro obrácené. A to skrblictví – Fanny nejede domů, aby se ušetřilo na jiných exteriérech a interiérech ; uvedení do společnosti na plese rovněž, takže dojem že se na ni Henry upnul z nouze nelze smazat (stačilo přeci, aby ji jinak učesali a oblékli, hned by tam bylo trochu novoty). K samotnému obsazení Fanny, pro mne je to typ vzpurného děcka a ne prosté skromné dívenky, která díky svému pevnému charakteru dojde štěstí. Na závěr mám ještě jeden postřeh, když pominu moderní líbací scény v novějších adaptacích J.A., tak dalším prvkem asi oblíbeným pro tu dobu je nespoutané běhání, jo sportem ku zdraví. (20.10.2009)