Wendy a Lucy

Kolísá to mezi dvěma a třemi hvězdami. Vadí mi, že po ztrátě Lucy vidíme situaci pouze z pohledu Wendy, tudíž přesně nevíme, co a kde Lucy dělá a jak se dostala tam, kam se dostala. Ve filmu je taky dost slepých míst, která kazí celistvost děje. Závěr zvláštní, nedokážu si představit, že bych po nalezení svého milovaného mazlíčka tohle dokázal. (05.08.2013)

Umírněná stopáž, umírněný herectví a umírněnej příběh. Nebýt toho neumírněnýho konce, kterej podle mě nebyl nutnej, je to čistá 5*. Takhle mi z toho vychází hezkých 90%, ale kvůli famózní Michelle, se kterou to stojí a padá, se přikloním výš. Moc pěknej, komorní film s ženskou hrdinkou, kterýchžto postav by bylo potřeba psát víc... (08.05.2011)

Michelle Williams je přes svůj věk zkušenou veteránkou americké kinematografie, s troškou nadsázky by se dala nazvat princeznou americké nezávislé scény. Svým talentem v pohodě utáhne hlavní roli a tu střapatou holku, která se jen tak toulá, přežívá a kašle na budoucnost, jí věříte. Příběhy o kamarádství člověka se zvířetem patří ke spolehlivým tahákům a ta správná dávka emocí se najde i v tomhle snímku. Potíž je ale se scénářem, který je trochu prázdný a moc důvodů ke spokojenosti nenabízí. Jako závěrečná práce studenta filmové režie by to bylo na pět hvězdiček, ale jako drama dospělého tvůrce je to přece jen trochu málo. Celkový dojem: 60 %. (23.03.2014)

Velmi nezávislé, pudový snímek (rozbije se auto, hrdinka zastaví, ztratí se pes, hrdinka hledá psa), kde o ústřední postavě prakticky víme jen to, že je v tíživé finanční situaci a cestuje na Aljašku za prací. Nedá se říct, že film není působivý a neevokuje určité zamyšlení, proto také dostává slušné hvězdy. Nicméně na můj vkus je až moc komorní a totálně nízkorozpočtový, což nemusí být zápor, ale u Wendy a Lucy to šetření úplně cítíte. Většině svých známých bych ho určitě nepustil. (03.05.2012)

Prvý raz som tento film videl na preskačku na ČT 2 vo filmovom klube krátko pred polnocou. Už som zaspával, ale naplno som spánku oddať nemohol, lebo som (budúcu) pani manželku viezol o polnoci do roboty na nočnú. Niečo rozprávala, ja som ležal na gauči, jedným okom som driemal a druhým som sledoval televízor. Práve dávali Wendy a Lucy. Nijako extra konkrétne som si na to potom už nepamätal. Ale v spomienkach mi utkvel ten pocit, ktorý som z filmu ako z celku mal. Ten pocit bol veľmi príjemný. O cca 5 rokov neskôr ma to dožralo, zohnal som si film, nahnal som (už) manželku pred televízor a pozreli sme si to. A, nuž, hm, nuda. Nekonečné dialógy alebo naopak dlho sa nič nedeje a scéna sa norí do rozčuľujúceho ticha, kedy dávate VOLUME na plné, lebo si myslíte, že ste asi prisadli ovládač a zvuk sa znížil na minimum. Do toho nekvalitná kamera, ošarpané a ponuré americké predmestia, na ktorých skapal pes (pardon) a kde nie je žiadna robota, takže prekvitá chudoba a z toho vyplývajúce príšerné sociálne podmienky. Kameraman celé minúty sníma mlčiace postavy, o ktorých sa nič nedozvieme. Celé je to vytrhnuté z kontextu, začína sa to uprostred príbehu (bez toho, aby ste poznali začiatok) a končí sa to otvorene a v podstate „nijako“ (chcelo by sa povedať filozoficky a umelecky). Tešil som sa aspoň na psa, ale chudák Lucy tu veru toho veľa nenaštekala. Hlavná ľudská postava rozporuplná – Michelle Williams ju zahrala pôsobivo, na strane druhej ide o nesympatickú osobu. Stále hovorí o Aljaške, ale zjavne je v živote stratená, nič dobré ju nečaká a teda je azda lepšie, že príbeh končí predčasne, lebo z tohto zjavne happyend nikdy byť nemohol. Ak sa aj Wendy nejakým zázrakom dostane na vysnenú Aljašku, prinajlepšom sa zamestná ako barmanka v striptízovom bare. Potešili ma aspoň pekné postavy Willa Pattona (majiteľ autoservisu) a Wallyho Daltona (SBS-kár). Naopak, pošuk Larry Fessenden (zároveň producent filmu) je WTF (nepochybujem o tom, že presne taký dojem aj vyvolať mal, ale pozerať sa naňho nedá). (28.02.2018)