Medzi stenami

Žasnul jsem, že se něco takového podařilo natočit. Hraný film ze školního prostředí, který nepůsobí kašírovaně, a nebýt zřetelně sledovatelného ústředního příběhu, skoro bych si myslel, že koukám na dokument. U nás bychom o nich natočili tak maximálně Bastardy a ukazovali, že problémy jsou pouze na straně žáků... (16.05.2011)

Naprosto bezvýchodná situace, v duchu svobody a demokracie to vypadá tak, že učitel nemá žádnou pravomoc něco s problémovými žáky udělat a v případě, že on sám vypustí z pusy něco nepatřičného...může to mít docela zajímavé následky. Ve filmu mi chybělo cokoli, co by stávající stav nějak ovlivnilo ať už k horšímu nebo lepšímu, ale realita už je asi taková, všichni tím školním rokem musí nějak proplout...A psát cokoli o školství po Radek99 je mlácením prázdné slámy... (17.05.2009)

Na jedné straně perfektně vyjádřený stereotyp učitele, který se musí potýkat s neskutečnými omezenci, na druhé straně je několik drobností, které mi lehce pokazily celkový dojem. První a asi nejvýraznější je studentka Khumba, v jednu chvíli naprosto ignoruje cokoli co se po ní chce a mrknutím oka se z ní stane pilná studentka, která se na konci filmu krásně uculuje na učitele, kterého před chvíli pěkně nesnášela. Určitě je záměrem tvůrce, že film neobsahuje nějaký výrazný dějový zvrat a pro stereotyp filmu to je určitě klíčový faktor. Jeden z nejlepších filmů ze školního prostředí. (17.02.2013)

Experiment, který se vyplatil - nevěřila bych, že několik hospitací na hodinách francouzštiny dovede strhnout pozornost diváka takovou měrou, jako tento snímek - nepřikrášlený, nepodbízivý, nic nepodsouvající, pravdivý a podaný perfektní formou, je vidět, že ti, kdo se na něm podíleli, čerpali ze svých zkušeností. Kdo pracuje ve školství, tak jako já, bude si muset několikrát zavřít pomyslnou kudlu v kapse, vybavujíc si vlastní bezradnost, bezmoc i ponížení při práci s podobnými exempláři, zde těžší o pestřejší národnostní složení. O to větší je moje poklona učiteli francouzštiny, za jeho profesionalitu, přirozenou autoritu, trpělivost, slušnost, porozumění a lidství a také sílu pokračovat dál s vědomím, že výsledky se nikdy ani nepřiblíží vynaložené námaze. NEJLEPŠÍ SCÉNY: Nenávistný projev mladého učitele ve sborovně a přiznání dívky, která se za celý rok nenaučila vůbec nic. (06.03.2012)

Já jsem naprosto spokojený človíček, protože znám dost učitelů (a školu vedle), tak vím, že takhle nějak to probíhá v reálu a ruku na srdce, je to někdy pěkná fuška na psychiku. Je to skoro umění udržet žákovu pozornost a já to skutečně obdivuji. Nedávno jsem se dozvěděla, že i pro autistické děti je zavedená pomoc v podobě pracovnic (zní to studeně, ale není), které jsou školené a mají empatickou duši. Celou dobu výuky je s tím dotyčným žákem v lavici a přesně ví, co dělat, když se tento žák prvního stupně na gymnáziu nějak projeví. Já tomu nerozumím, ale vážně klobouk dolů. A v tomhle případě jde také o skutečnost, kterou převedl samotný aktér na plátno a ještě si v něm zahrál. Ne vždy všechno dopadne k učitelově obrazu, ale za každou trošku pokroku patří takovým lidem velká chvála. (23.11.2016)