Zbožňovanie

Taký ten film, po ktorom chvíľku premýšlate: "Ako vlastne správne dýchať?" a potom zrazu si uvedomíte, že sa zaoberáme vždy vecami, ktoré nie sú dôležité a najhoršie na tom je, že sa ani nikdy nedozvieme odpovede na otázky, čo si kladieme. Prečo sa to tak stalo? Kto to mal na svedomí? Ako sa to stalo? Som na vine? a vôbec nevidíme veci sú nám dané. Rodičia ťa milovali. Nie si na tomto svete sám. Nie každá osoba je taká ako sa zdá. Každý verí v svoju pravdu... (20.02.2012)

Hra na jiný osud se vymkne jejímu tvůrci z rukou. „Nový život “ svých rodičů (rodiče potkala ve skutečnosti společná smrt při autonehodě) si vymyslí student v rámci školního cvičení. A přesvědčivě ji prezentuje jako pravdu - o otci teroristovi a milující matce. Internetový chat pak přináší velmi rozličné reakce od lidí, kteří smyšlence uvěřili. Tato část filmu je nejzajímavější. Houslová hudba zní, vyprávění v různých časových úsecích je skládáno jako puzle, opakované záběry jsou časté … a pravda se vyjevuje pozvolna a jistě. Závěrečná čtvrthodina ztratila poutavost první části a je přeplněna emocemi, škoda. Jak je možné, že věříme-li nějaké myšlence, rozvíjíme ji podle podstaty své výchovy? (28.03.2009)

Tak tohle mne nebavilo. Sice je to film k zamyšlení, má zajímavou hudbu, i postupné odkrývání skutečnosti je celkem zajímavě pojaté, ale něco mi tam nesedí. Celý příběh se pohybuje mezi strašně nesympatickými lidmi, což mi vadí nejvíc. Simon, Tom, ta učitelka, všichni se chovají jak idioti. A nejhorší byla ta Simonova máma. Taková "nevinná" chudinka, která problémy řešila pitím, a za všechno vždycky mohl někdo jiný. Úžasná žena. Dědeček hajzl, no nádherná rodinka. Nemůžu si pomoct, ale potom je mi nějak úplně jedno co se s nimi stane. (09.04.2012)

Musím sa priznať, že spontánne sa ocitajúc pred rozpisom filmov na MFF Bratislava a narýchlo sa rozhodujúc(musel som sa zaobísť bez nášho milovaného ČSFD) mi hneď padla do oka kolónka krajiny pôvodu Kanada, z kadiaľ pochádzajú i moji obľúbenci Silver Mt. Zion a boli to prvé čo mi pri tomto pohľade napadlo. A čuduj sa svete oni si našli cestu na OST, pri čom mi nejaká tá slzička utiekla a ilúzia objektivity sa náhle utiahla do hlbokej defenzívy. Ale ak by som chcel byť korektný toto by bola odpoveď rutinérskeho kritika: Scenáristicky vyumelkovaná óda i obžaloba na „multikulti“, ktorá sa občas utápa vo svojom spôsobe rozprávania prostredníctvom rôznych časových línií, no napriek tomu funguje emočne, atmosfericky i myšlienkovo. Herecky veľmi dobre obsadená, pokojne na vlnách nádherných huslí sa nesúca výpoveď o komplexnosti sveta vymykajúceho sa akejkoľvek kategorizácii a plného ľudí, ktorí z plných síl bojujú za vykolíkovanie svojho piesočku. Tak by znela poetickejšia verzia. Zároveň však ide o zaujímavý príbeh vyrovnávania sa so svojou, dôkladne nánosmi emócií a schopnosťou dočasne aspoň navonok zabúdať zanesenou minulosťou. 3,5* (06.12.2008)

Zlatá Palma - výběr (07.06.2009)