Moje meno je Nikto

POŘÁD SI HRAJEŠ? Tak tato otázka je naprosto přesná, protože Terrence Hill je zde opravdu velice hravý a tato jeho vlastnost je ve světě chladného divokého západu velkým osvěžením. Nejsem zrovna fanda westernů a nedokážu je brát dostatečně vážně. Takže pokud je v nich přítomný humor vůbec se nezlobím. A tady mě Terrenceho vylomeniny se střílením do sklenic, sebráním jablka batoletu apod. v první polovině velice bavily. Odlehčená je i Morricconeho rozverná hudba a v některých chvílích i tvůrčí nápady (honička ve skladu ze zrcadly.) Díky těmto odlehčeným prvkům se film dá v pohodě dosledovat. Jinak jsem ale ve vážně míněných scénách jsem hlavně trpěl nudným westernovským nádechem, rozvláčností, zmateným dějem a přílišným natahováním. (31.07.2020)

Jedno je jisté - spolupráce Sergio Leone - Ennio Morricone je jedna z nejpozoruhodnějších ve filmové historii vůbec. Když se ještě přidají takoví velikání jako jsou Fonda a Hill, tak to opravdu stojí za to. Vskutku prapodivný western, který mimo klasických Leonových prosředků (jako dlouhé scény a smysl pro detail) využívá i dost nevšední pro western, jako zrychlené a zastavené záběry, humor, zrcadla. Celkově je to geniální směs, která zaostává za ostatními pistolnickými díly režiséra jen o kousek. Terence Hill je tu opravdu skvělý. Škoda, že v Hollywoodu nedostal šanci na nějaký velký trhák. 80% (04.12.2011)

Takový potenciál a přitom tak rozpačitý výsledek... Mohl to být krásný westernový epos o vztahu stárnoucí pistolnické legendy s jejím velkým a talentovaným obdivovatelem, jenž by současně fungoval jako mírně parodická pocta leoneovkám. Už jen to, jak tu Morricone variuje/paroduje/vykrádá sám sebe (a Wagnerovu Jízdu valkýr), je dost dobrý důvod, proč Nobodyho vidět. Přestože Leone film především produkoval, je tu jeho specifický režijní styl cítit v nejedné scéně (samozřejmě hlavně úvod v holičství) a obsazení obou hlavních rolích asi nemohlo být o moc lepší. Jenže je to tak strašně epizodické a koncepčně nevyhraněné, že mě to vlastně skoro vůbec nebavilo. Chvíli z toho dýchá osudová atmosféra jak z TENKRÁT NA ZÁPADĚ a vzápětí sledujeme něco jako parodii na daný film, popřípadě komediální taškařici typickou pro Terence Hilla. A Valerii bohužel není Tarantino, aby dokázal vícero poměrně odlišných stylů skloubit v rámci jednoho filmu, aby výsledek byl konzistentní. Postavy i příběh jsou skvěle načrtnuty, jenže vinou výše zmíněné nesourodosti není ani jedno adekvátně dotaženo a film se kvůli tomu vlastně nikdy doopravdy nerozjede. Celý je v podstatě jako jeho vrcholná scéna (1 proti 150) - scéna pomaloučku graduje a graduje, divák čeká a čeká... A nakonec nepřijde skoro nic, co by tu dlouhou gradaci odůvodňovalo a diváka za jeho čekání odměnilo. 50 - 60 % (07.08.2013)

Stárnoucí pistolník Henry Fonda, kterého předchází jeho pověst, to nemá jednoduché ... obzvláště když hodlá svoje řemeslo pověsit na hřebík a užívat si zaslouženého důchodu někde v Evropě - a na paty se mu nečekaně pověsí jeho nadšený a poněkud nekritický obdivovatel (a konkurent) Terence Hill. Líné tempo lehce úsměvnému příběhu docela sluší, oba hlavní hrdinové dělají, co mohou - a tak se jim docela dobře daří průběžně zachraňovat děj, který čas od času sejde z cesty, dá si pauzu a přitom přemýšlí, kde se to vlastně ocitl ... a kudy a jak se vydat dál. Přes tento nepřehlédnutelný nedostatek se kvůli osvěžující pointě přikláním k menším 4*. (23.11.2011)

Na tento film mám priam nostalgické spomienky. Bol to asi môj prvý western s Hillom a dlhé roky som mal na stene prilepený biely plagát s deravou ponožkou. Po dlhej dobe sa už naň však pozerám inak. Asi najnetradičnejšie spojenie westernu a komédie už len z pohľadu dvojice Hill-Fonda, z pohľadu hudby a samozrejme režiséra. 70%. (12.11.2006)