Všade dobre, prečo byť doma?

Výtky, které k filmu mnozí jistě budou mít, jsou dozajista oprávněné, ale pro tu dokonale pozitivní atmosféru nemůžu jinak. Mendes se svým způsobem vlastně motá furt kolem toho samého, ale zase je to trochu jinak, zase trochu o něčem jiném a zase mu to (u mě) vyšlo. Tentokrát vyhrál tím, že vsadil na ‚obyčejnost‘ děje a fantastické herce. Devadesát minut hlazení po duši, s bonusem překrásného závěru. (28.09.2009)

To, co chybalo Americkej krase, Ceste do zatratenia, Marinakovi a Nudzovemu vychodu, dotiahol Sam Mendes do dokonalosti v Away We Go. Tak neskutocne inteligentne dialogy zo zivota, uzasny vyber hudby a postav, humorne situacie a prupovidky? "Burt, Burt... I reject your aggression. I reject your unbelievable bullshit!" Srdce mi skakalo radostou, a to ma Burt ani nemusel naschval strasit a nadavat mi: "You cuntsucker!" :) Co viac k tomu dodat, scena na trampoline je jedna z najsilnejsich, ake som kedy videla. Tolke stelesnenie lasky a suznenia dvoch postav je snad naozaj mozne iba vo filme, ale o to viac nas to prinuti rozmyslat o tom, kde robime chybu a ako sa k takej partnerskej dokonalosti dopracovat. "Do you promise to let our daughter be fat or skinny or any weight at all? Because we want her to be happy, no matter what. Being obsessed with weight is just too cliché for our daughter. Do you promise, when she talks, you'll listen? Like, really listen, especially when she's scared? And that her fights will be your fights?" Sam Mendes je dokazom rezisera, ktory vezme neznamych hercov, s krasnym nametom a vytvori z neho male-velke dokonale dielko, ktore sa razom stane pre mnohych synonymom krasy, stastia, spokojnosti, lasky a oddanosti. (17.09.2009)

Po několika veskrze hlubokých a depresivních filmech si Mendes evidentně rozhodl odpočinout u oddechové indie jednohubky ze života dvou maloměšťáckých looserů mezi spoustou jiných, ještě větších, looserů (případně rovnou vidláckých hovad). Pokud na tomto kontrastu chtěl vybudovat v divákovi sympatie a ztotožnění se s ústřední dvojicí, moc se mu to nepovedlo, protože ve své rádobyindie ošklivosti a jednoduchosti jsou ošklivější a jednodušší než realita kterou se snaží zpodobňovat, ergo i přes to všechno nejsou sympatičtí skoro vůbec. Což ovšem není velký problém, protože jsou alespoň dosti vtipní... sice je poněkud tristní že z filmu snažícím se zrcadlit dnešní dobu jsou zapamatovatelné snad jen scény připomínající grotesku, ale proč ne, když právě díky nim se u filmu dá docela dobře pobavit. Jen je jeho nejspíš nechtěným vedlejším efektem, že ve vás dost drastickým způsobem prohloubí odpor k tomu mít vůbec někdy děti. 7/10 (14.10.2009)

Z vodního nebe odrážejícího se ve skleněných oknech mrakodrapu vyskočilo letadlo, které svým ladným pohybem delfína zbrázdilo pár okenních tabulek a pak zmizelo zasejíc v dáli na cestě od někud-nikam. Každý se jednoho krásného dne musíme rozhodnout kterou z těch několika možných cest se vydáme a je jen na nás, která z nich bude ve výsledku tou nejlepší. Občas je to hledání, tak nesnesitelné, ale jindy zas velmi zábavné. Away we go je komedie s dramatickými podtóny, avšak nehledá se zde smysl života spíše místo, kde je možné zapustit kořeny a vytvořit fungující rodinu bez stínů instituce zvané manželství. Jsem rád, že se Sam Mendes rozhodl opustit, alespoň na chvilku, jisté vody satiricko-kritických dramat. Komediální vody mu evidentně nejsou cizí. A proplouvá jimi na výbornou. Away we go je Junem letošního roku, i přes to, že je určena dospělejšímu divákovi, který se na malinký okamžik stane součástí jednoho páru bloumajícího napříč státy. A je to bloumání neuvěřitelně příjemné. 9/10 PS: i na podruhé to chutná výborně..../MFFKV2009/ (11.07.2009)

Mendes opět jiný, opět výborný. Vyprávět téma "hledání rodinného zázemí" skrze nahláškovanou a výtečnou situační komikou nabitou road movie a skrze humor se tak svérazným způsobem dopracovat k tak upřímně znějícím životním pravdám, to umí jen málokdo. Komedie s občasnými dramatickými prvky a silným hereckým duem (třeskutě zábavný John Krasinski NA HRAD!) se tak dopouští jen drobné chybičky v poněkud delším závěru. (44. MFF KV - 9.7.08) (17.07.2009)