Polnočný bozk

Nádherný film, dva totálně zničení mladí lidé se náhodou sejdou na inzerát a vlastně si celou dobu jen povídají a ty jejich hovory jsou tak fajn a tak se tam pomalu ukazuje něco jiného, než jste si mysleli původně a ti hodní jsou ti zlí a ti divní jsou vlastně prima a zároveň nic není tak jednoduché a to černobílé provedení to tak hezky dokresluje a Wilson je prostě úžasný...moc hezký film. (02.05.2010)

Neuvěřitelně krásné. A dějiště impozantní, mé milované Los Angeles zachycené z úplně jiného úhlu pohledu, než člověku dostane ve většině filmů. Že měl film malý rozpočet? No a co? Neshledala jsem na něm žádný nedostatek, a atmosférou předčí leckteré hollywoodské trháky. Navíc černobílé provedení u tohoto typu filmů podle mě vždycky přidávalo na uměleckém dojmu. (16.01.2010)

Weekend hetero. Pekné to zblíženie obyčajných postáv, stretávanie, rozchádzanie a obyčajné názory nie úplne sympatickej dvojice, v moc peknej snímke o osude priemernosti. Takmer 5 hviezd, v silvestrovskej atmosfére rozhodne päť hviezd, o veciach ktoré sa stali a nepísal to Linklater. Vesmír, ktorý chcete prežiť, len Linklater by ho asi prežil lepšie :) (14.08.2014)

Pokusím se oprostit od veškerého pozadí filmu, kde kontrastuje vzhled takového indie nezávislého, lehce artového filmu proti tomu, že ani jedno vlastně pořádně není, a kouknu se na samotný požitek. Ve sledu amerických romantických komedii je to opravdu doušek na probuzení smyslů. Je hodně romantický, je to i komedie, ale na seriózní úrovni. A jeho černobílost podtrhuje pocit výstřižku z novin, malého výstřižku z rubriky obyčejných neobyčejných lidí. A hezky to plyne, řádek po řádku... místy melancholicky, místy ironicky. Má to prostě svoje kouzlo i přes zjevnou minimalističnost a snahu zapůsobit "alternativně". Což je chvályhodná snaha, co se povedla, ale když to člověk prožene hlavou sem a tam, ve výsledku poněkud okatá. To však nic nemění na faktu, že je to moc pěkný snímek, který ocení (a možná i docení) hlavně citlivější charaktery a milovníci romantických komedií všeho druhu (což občas zavání mentálním masochismem), jako jsem já. (23.09.2010)

Nic moc konverzačka s absolutně příšerným obrazovým doprovodem. Něco tak hrozného jsem viděl naposledy v rámci Noci filmových nadějí IV (edit: konkrétně od tohohle: http://voyo.nova.cz/multimedia/noc-filmovych-nadeji-iv-vsechno-si-nekoupis.html?s=3 ), i studiové pohádky ČT vypadají stokrát lépe. Má to vizuální kvality home videa, ale už ne styl, kvůli čemuž (plus ještě plochým postsynchronům a minimu ruchů) jsem měl většinu času nepřekonatelný problém se do toho alespoň trochu ponořit a místo toho jsem vnímal to amatérské natáčecí pozadí. V určitém směru je to velmi progresivní film o filmu, kdy oproti zažitým konvencím nenahlédneme ani na okamžik do zákulisí. Ale je tam pořád cítit. A má to hodinu čtyřicet. Ufff. O to víc smutné, když si člověk uvědomí, co všechno filmaři zvládli v těch cca šesti minutách, co měli k dispozici v Paris, je t'aime. Nejlepší scéna je hned ta úvodní, doporučené shlédnutí zhruba- 00:00:00 - 00:06:00, 00:12:55 - 00:13:00, 00:13:18 - 00:14:10, 00:33:00 - 00:39:07, 01:07:30 - 01:09:53, 01:23:50 - 01:33:48. Dohromady cca 25 minut. Viděna barevná verze. (27.02.2011)