Palermo Shooting

Jakožto žena musím uznat, že Campino dokáže hrát očima a má na chlapa pěkný, dlouhý nohy.Vlastně to byl zajímavý film s krásnou kamerou, překrásnou Sicilií, kde se čas jakoby zastavil, ale přitom stále plyne a vy si najednou uvědomíte svoji smrtelnost, ale možná je to vysvobození. Pro fotografa Finna určitě byla vykoupením z jeho povrchního života.Slyšíte ten ptačí zpěv, co se line s rozbřeskem otevřeným oknem do starého domu po babičče...rozvláčný, snový film o depresi života, ovšem s nadějí na vykoupení. (05.09.2019)

Je to absurdní, děsivé nebo naopak veselé, když sama Smrt promluví o tom, jak má ráda život? Trošku jsem překvapen, k jakým „divným“ filmům se Wim Wenders jako režisér přesunul v novém tisíciletí a ač jsem se spočátku během více scén obával, že mě zase novodobý Wenders úplně mine, naštěstí to tentokrát bylo značně lepší, než v Million Dollar Hotelu. Ani nemůžu napsat, že bych byl zklamán nebo žebych se nudil, mysteriózně laděný děj s fantaskními i romantickými prvky mě tu značně upoutával, došlo i na poetické momenty (byť jako celek jsem Přestřelku v Palermu vnímal coby výrazně méně poetickou oproti mnoha starším Wendersovým snímkům) a bohatý soundtrack v rámci původní i využité hudby pomáhá dotvářet skvělou atmosférou. Vůbec se mi líbila tradičně výborná práce s kamerou i zvukem nebo časté propojení formy s profesí fotografa (včetně stylových závěrečných titulků, doplněných o fotografie „z dílny hlavní postavy“). Asi bych měl z filmu výrazně silnější zážitek, kdyby na mě představitel hlavní role nepůsobil po většinu času tak totálně nesympaticky, aniž bych k té nesympatii v rámci filmu a charakteru postavy vlastně našel pevný důvod. Tím pádem se mi nedařilo příliš do duše, problémů a situace Gilberta pohltit a dostat, s filmem díky skvělé atmosféře to naštěstí probíhalo lépe, ale až do zjevu krásné Flavie jsem trochu bojoval s pocitem značně odtažitého prostředku. Klady nad zápory jednoznačně vyhrály a v rámci artových filmů z posledních 15 let nemám problém hodnotit Přestřelku v Palermu díky osobitým kvalitám jako mimořádně povedený film, byť na zážitky z toho nejlepšího z Wendersovy tvorby se u mě nechytá a moje slabší 4 hvězdičky jsou tu těsné. [75%] (21.09.2022)

Natočené je to pěkně, ale pořád nevím, co ve mě ten film zanechal a kam bych ho zařadil. Na jednu stranu se mi ta jeho jinakost líbila, na stranu druhou mi trochu vadilo, že většinu času se ve filmu nic neděje. Campino (jinak člen kapely Die Toten Hosen) je charizmatický a mezi ním a Giovannou Mezzogiorno to hezky jiskří. Přestřelka v Palermu je jedním z těch snových filmů, u kterých musíte číst mezi řádky. Jestli se však něčeho dočtete ví asi jen Wim Wenders. (23.03.2009)

Z nových filmů Wima Wenderse je podle mě nejlepší Země hojnosti, z níž stejnojmennou skladbu nazpívanou Leonardem Cohenem si pouštím dodnes. Tento fotografický (nikoli mafiánský) Palermo Shooting má své místo v linii díla Pana režiséra, ale asi ne už v jakési podstatné filmové historii. Zkrátka je jasné, že už u mě vyprchává původní přízeň smínku, a je nutno říci, že byla podnícena prostě vynikajícími okolnostmi: film jsem viděl na Febiu 09, poslechl si komentář samotného Autora, zúčastnil se diskuse a poté si nechal Wendersovu knížku (Dech anděla) počmárat obrovským podpisem lihovkou. 8-) (28.03.2009)

Ano, uznávám, Wenders je můj oblíbenec. Neznamená to však, že jsem k němu nekritický (viz stěží tři hvězdičky za Falešný pohyb). Jen mám prostě rád tyhle dost často filosofující, vláčné a téměř bezsyžetové filmy. Všechny typické atributy režisérovi poetiky jsou opět přítomny a navíc v plné polní. Nádherná kamera F. Lustiga, skvěle komponované obrazy, promyšlená mizanscéna, přiléhavá a působivá hudba, spousta zajímavých a hutných myšlenek, teorií a tezí, které vás obestoupí. Tak v čem je pro běžného diváka zakopaný pes tohoto filmu? No, právě v té všudypřítomné filosofii, symbolech, tématech a nedějovosti snímku. Záleží však s jakým očekáváním se na Palermo Shooting vrhnete. (Vraždil bych překladatele, který film opatřil českým názvem Přestřelka v Palermu... shooting totiž neznamení jen střílet, že...) Kdo očekává filmovou esej o konci našeho života, času, který je s ním svázán a účelnosti jeho využití tady na zemi, pak musí odcházet po shlédnutí tohoto po všech stránkách působivého filmu nadšený. Kdo očekává něco (cokoliv) jiného, bude zklamán. Je to jeden z nejlepších pozdních Wendersů a jako každý takový navozuje spoustu otázek, kterými se můžete zabývat třeba při odchodu z kina nebo ve chvílích, kdy se vám promítne váš život před očima. To už je ale většinou pozdě... Zajímavé komenty: k212, Jordan a Terva (18.03.2010)