Zažiť Woodstock

Po travičce zelené, s LSD barevnou mlhou před tebou i za tebou. Liberálně o sexuálních orientacích. Pohledem neamerického režiséra na americkou kulturu. O politice a ideologii. O rodičích a dětech. Ang Lee staví laťky vždy vysoko,0 občas i s tématy do nebe volajícími, s výsledky někdy mezi nebem a zemí. To však není příklad tohoto snímku. Pohled na zrození Woodstocku v 69 je značně nehudební, což je na jednu stranu dobré, vidět podnikatelskou mašinérii "tří dnů hudby a míru" reprezentovanou kudrnáčem na koni a kravaťáky v limuzíně, značně zajímavé. Ale stejně, vždyť jde o Woodstock, kam se poděla ta hudba, o kterou tam prý šlo? 75% (09.10.2009)

Ang Lee nikdy nezažil Woodstock a z jeho filmu ho nezažije ani nikdo jiný. Suchý a nudný jest Zažít Woodstock. Jediné plus je pak, že během pár minut už budete vědět jak film bude vypadat. Woodstock zazní jen jako slovo, muzikanti se ani nemihnou a ba co více nejsou slyšet. K tomu přidejte jednu z nejnudnějších postav filmové historie a jeho nekustečně nezáživnou rodinu. Jedna scéna v blátě nezachrání křečovitý pokus o vytvoření atmosféry tehdějších "květinových dětí". To už mi atmosféra přišla lepší i ve Waynově světě při přípravě Waynestocku. Kdo mi uvízl v hlavě je věčně (asi mimo roli) zhulený Emile Hirsch a pak Schreiber v ženských šatech. Bohužel ani ta zhulená atmosféra ve filmu není. Tohle je jedno z nejhoriších věcí a zklamání v roce 2009! (30.01.2010)

Zažít Woodstock…ale úplně jinak, než bychom čekali. V novém filmu Anga Lee sledujeme tento veleznámý festival z perspektivy hrstky lidí, kteří se zasloužili o jeho uspořádání. Přímý pohled na dění na pódiu se divákovi spolu s hlavní postavou naskytne pouze jedinkrát a to skrze perspektivu pokřivenou účinky LSD (v divákově případě skrze nápaditou grafickou deformaci obrazu). Hlavním tématem Leeova filmu není samotný Woodstock, ale aplikace liberální ideologie na kapitalistické americké městečko právě skrze tento koncert. Lee je v tomto směru umírněný, netvoří nijak velká dramata a spíše se zaměřuje na nabourávání každodenní všednosti, přičemž výsledný film by se dal označit za lokální melodrama lehce se otírající o dobová témata (vietnamské trauma, sexuální revoluce a s ní spojená homosexualita,…), které osciluje mezi několika více či méně výstředními postavami, jejichž příběhy řeší pouze nahodile vzhledem k vývoji děje.___ Formálně je Angův Woodstock velmi uvědomělý, poukazuje na tehdejší dobové filmy a v nemalé míře je v něm užito několikanásobného splitscreenu, který se vyskytoval i v samotném dokumentu Woodstock a Lee s ním pracoval již v nedoceněném Hulkovi. Dobová atmosféra je perfektní, stejně tak i atmosféra probíhající velké události. Ang Lee opět točí po svém bez ohledu na očekávání průměrného diváka, který může Zažít Woodstock označit za vyprázdněnou nudu, já tento názor ale nesdílím Leeho pomalý styl vyprávění oceňuji. 85% (19.01.2010)

Musím říct, že jsem měl větší očekávání. Přece jenom jsem čekal film prošpikovaný hudbou té doby, ale tady šlo o něco docela jiného. Děj celkem ujde, ale škoda, že působí tak "suše". Je mi jasný, že to byl záměr, ale nikterak mě Woodstock příliš nezaujal. Přesto bych film jako celek určitě nezavrhoval. (26.05.2010)

Dokonale obyčejné melodrama schematicky podkuřující liberálnímu publiku (viz samoúčelné scény užívání drog a klišovitá povaha generačních konfliktů) se od hromady jiných hippie-filmů liší svou překvapivě bezprostřední svobodomyslností stran sexuálních orientací. Je osvěžující vidět mainstreamový film, kde se nemusí sáhodlouze vysvětlovat, kdo to jak má, ani lajnovat žádné jasně dané kategorie. Ačkoli tedy film titulní happening pojímá naivně a idealisticky, navíc skrze rámec melodramatu, tedy tradicionalistického, až konzervativního žánru, podává unikátně přesný obraz doby sexuální revoluce. Výsledek pak vlastně lze chápat jako hippie-melodrama, tedy film pro generaci hippies v době, kdy ona zestárla a sama vstoupila do konzervativní fáze (film je adaptace stejnojmenných memoárů Elliota Tibera, které vyšly v době, kdy autorovi bylo 72). PS: Český distribuční titul "Zažít Woodstock" je krajně zavádějící, protože film není o Woodstocku coby hudebním festivalu na pódiu a před ním, ale tak říkajíc o pár lidech v zákulisí. Více v recenzi na Aktuálně.cz. (19.08.2009)