Vždycky jsem chtěl být gangster

...aneb jak se (ne)vydat na dráhu zločinu - po chaplinovsku, po coenovsku, delonovsku, belmondovsku, gabinovsku, kultu kmotrovském i dostaveníčku bonnieclydeovském. Nezranit se, neztratit se, ironickému zaklínadlu nestranit se. Ne vždy jsou nám hvězdy nakloněny. Příručka, jak ano a jak ne, pro začátečníky, pokročilé i pro ty ve výslužbě s trochou nostalgie. (22.07.2015)

Měla jsem poslouchat svůj filmový instinkt, který po deseti minutách neomylně vycítil, že půjde o ztracený čas, zbytečný odběr energie a prouhloubení nedělního splínu, jenže předtuchy převálcovaly argumenty jako černobílý obraz, povídková forma s propojujícím se efektem a gangsterské téma. Vyhrál instinkt a teď se mi tiše směje, neboť ví, že černobílá art nedělá, groteska je mrtvá, gangsterům ve Francii se naposledy dařilo za Gabina a Delona a aby někdo vypadal jak loser, nemusí být nutně loser. Hvězdička za Jeana Rocheforta. (18.02.2013)

Čtyři příběhy o lidech pohybujících se na hraně zákona, spojené jednou restaurací a krásně smutně lidsky obyčejným a spíše otevřeným koncem. 1. Mladá žena chce restauraci vykrást, ale místo toho se tam stane servírkou, načež přijde mladý muž se stejnou loupeživou myšlenkou. Oba jsou při vykrádání neúspěšní, ale možná tím získávají víc: neúspěch je dal dohromady. 2. Stejně tak únosci vymáhající výkupné za puberťačku, která se chce zabít, vlastně vnesou do jejího nudného života něco nového. Už jen tím, že jsou spolu. 3. Dva hudebníci se při setkání v restauraci snaží jeden před druhým vypadat úspěšněji, ale svým přeháněním spíš znásobují dojem selhání. Jeden obviní druhého, že mu kdysi ukradnul úspěšný text. Když úspěšnější odejde na toaletu, původně okradený se zvedne a odkvapí s kolegovou taškou. Může to však zajistit úspěch?! 4. V poslední povídce se po letech schází pětice zlodějů, aby nemocnému kamarádovi splnili to, co si kdysi slíbili - zkrátit utrpení, které představuje smrtelná nemoc. Snaží se ho odvézt do jejich skrýše. Ta však zmizela. Místo ní stojí restaurace. Rádi by přivolali staré časy, chtějí vykrást banku, kterou kdysi pokořili. Když přijedou na její místo, ani ta už neexistuje. Na jejím místě se nachází McDonald. Při loupežném výpadu na něj se však nemocnému přitíží a tak z akce sejde. Ale i zde - co je vlastně neúspěch a zklamání?! Jedna hvězda za příběhy, jedna za krásný černobílý - gangsterský obraz, jedna za krásnou francouzštinu a jedna za tragikomicky aktuální téma - není leckdy úspěšnější neuspět?! (08.08.2015)

Neobyčejně milá pocta americké nezávislé scéně, která úvodní scénou odehrávající se v motorestu připomene Tarantinův magnum opus - konec konců, Tarantinova tvář jako legenda téhle části kinematografie se objeví i na plakátě onoho podniku. Mnohem více než Tarantina ale připomene Jima Jarmushe, dalo by se říct, že kdyby člověk nevěděl, že jde o francouzský snímek evropského režiséra, z fleku by ho zařadil do Jarmuschovy černobílé kinematografie. Čtyři příběhy doplněné apendixem v podobě dohry první epizody jsou ne o velkých zločincích a zločinech plnících média, jako spíš o lidech, kteří si (už) jen na součást galerky hrají. Je to poetické, vtipné a hravé, v rozvláčném tempu a s herci, kteří se baví možná stejně dobře jako diváci. Trochu posmutnělé, nostalgické a náladové. Rozhodně nejde o kriminálku v pravém smyslu slova a ten, kdo k tomu bude přistupovat jako k běžné žánrovce, pohoří. Pro mě jde o autorský film, kde výborným způsobem funguje chemie mezi hereckými dvojicemi. Konec konců, prazvláštní romance mezi servírkou a zkrachovalým lupičem je zahraná partnerskou dvojicí ze skutečného života. Celkový dojem: 85 %. (04.07.2014)

Zoufale utahané cosi, co usilovně předstírá jakýsi absurdní humor. Absurní to je sice až do nebes, o tom žádná, humoru je však divákovi servírováno minimum. A jak minuty ubíhají, je to čím dál horší. Nemůžu tomu ale vzít jistou naději v lepší zítřky a velmi dobré herecké obsazení - a navíc Salma El Mouissi je velmi sympatická fena, s tou bych se s radostí oběsil na jednom provaze. Inspirace slavnějším a (z nějakého záhadného důvodu) kultovnějším snímkem se zkrátka moc nepovedla. 60% (17.11.2015)