Agora

Jako dvě hodiny dějepisu asi OK - solidně načrtnuté boje fyzicky i spirituálně. Jakožto filmové médium naprosto selhávající. Dvě hodiny lze protrpět snad jen díky velkorysé výpravě a solidnímu filozofičnu, protože s frigidní Rachel Weisz sympatizovat v jiné než vědecké rovině příliš nejde a ostatní charaktery jsou jeden víc neuchopitelný než druhý. Do toho zmatečné bojové scény, nekonzistentní emoce a neforemný výsledek je na světě. Ještě tam mohla skočit nějaka alegorická haluz, trocha smutných pohledů a myslel bych si, že to točil vrchní filozof Aronofsky. (26.06.2015)

5. 8. jsem chtěl jít na Kajínka, ale všimnul jsem si, že v Pardubicích v Cinestaru konečně začli davat Agoru a i když šla později, tak jsem rozdhodl jít na ní. Za prvé na Kajínka už bylo docela plno a pak mne trochu popostrčila sličná a milá prodavačka lístků(podle jménovky myslím Věrka). Alexandrie římského Egypta je vykreslené velmi pěkně jako město tří naboženství - pohanství, křestaňství a židovství. Z parabalanů by jsi klidně talibanci mohli brát inspiraci. Kupodivu Ammonius, jeden z jejich vůdců mi byl docela sympatický. Takový biskup Cyril asi je největším zloduchem. Je řidí z povzdalí a směruje dav. A nechce si pošpinit ruce. Další biskup Synesius je jen menším zlem, možná proto je oděn v bílem a Cyril v černém. Orestes je postava řeckého jména a vhodná i do řecké tragedie. Davus je přikladem zmanipulovaní a svědomí. A Hypatia, bez ní by tento film nebyl tím či by byl. Rachel Weisz to zahrala vytečně. Docela by mne zajimalo v kolika zemích se protestovalo a v kolika zemích byl tento film diskriminoval. Jsem rád, že jsem šel na Agoru a ne Kajínka. Děkuji sličné prodavačce lístků za popostrčení. (06.08.2010)

Agoru hodnotím za lepší tři hvězdičky už jen proto, že mě skoro nenapadá, co bych měl komentovat. Film je snad perfektně zvládnutý, docela i autentický (jen na mě ta architektura působila možná moc monochromně), ale hlavně obsahově originální. Asi jsem jinde neviděl, že by bylo křesťanství zpodobeno tak negativně jako tady. Což je rozhodně plus, alespoň jsem si hlouběji uvědomil, že za zástěrku náboženství, ať už je jakékoli, se schovají veskrze negativní pohnutky vždy. Otázkou je, zda to my můžeme po více než patnácti stech letech pochopit - myslím, že ne. HUDBA: Dario Marianelli - ve filmu hodně zapadla, jediná zapamatovatelná je zpěvačka snažící se napodobit Lisu Gerrard, vtipné. Hudba o ničem. (09.09.2010)

Agora je sám o sobě dost důležitý film, který vypráví příběh o křesťanství. Jak začalo, co způsobilo, a hlavně kdo dal ten první podnět v Římě, aby vůbec mělo nějakou šanci se trošičku rozvést. Film sám o sobě je to parádní. Kdybych se u něj v jistých chvílích nenudil, možná bych mu dal i plný počet. Je totiž naprosto parádně natočenej a pojednává o jednom z nejdůležitějším náboženství nejlíp jak může...třeba ty kulisy. Ty bych v Hollywoodu nejradši nechal jako muzeum a multikulturní zážitek pro Američana. Škoda jen, že jsou z 99ti procent digitální. (14.08.2010)

Lidské dějiny se skoro s pravidelností opakují. Po době rozkvětu a výstupu na vrchol padá lidstvo zase do temnoty a bahna (mimo jiné, docela by mě zajímalo v jaké fázi jsme teď). Filmů s tímto pohledem by mělo vznikat více. Nic není černobílé a vždy je třeba znát obě strany mince. Skoro se mi chce napsat: "Co Bůh stvořil, do toho se člověk neser!" (19.02.2010)