Reklama

Reklama

Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (764)

Mahalik 

všetky recenzie používateľa

Kdyby člověk zanechával květy na místech, kde zažil v průběhu života pocity štěstí, svět byl byl rozkvetlou loukou. Kdyby to šlo a mohl jsem jednu z nich položit, pak před Agoru. Před velkolepou kompozici, která vypráví o začarovaném kruhu, ve kterém se proplétá konflikt mezi náboženstvími a lidská inteligence s nepochopením. Nemám rád podobné náměty, protože to vrhá na mě splín a otázku: "Proč jsou lidé kreténi?!", ale těžko se tomu staví čelem, když jdete proti podobným lidem vyzbrojeni ničím. Pak jim můžete předložit letopočet 4. stol. př. n. l. a vyslovit jméno Hypatia. Mučednici, která bojovala rozumem a vedla něco k něčemu. Jsem šťastný, že se nejednalo o krmnou směs letopočtů a jmen. Je to velký film a v tichu půzobí jako majestátná socha, která se na vás dívá upřeným pohledem. Podlomí se vám z ní kolena. A pokud by mi zbyl z květu alespoň jeden lístek, položím ho k nohám Rachel Weisz, protože to byla ona, kdo si mě obtáčel kolem prstu a se závěrem rozkouskoval. 80% ()

B!shop 

všetky recenzie používateľa

No musi se uznat, ze si Amenabar vybral pro svuj film zajimavy tema, ktery jsem ve filmu asi jeste nevidel. 4. stoleti, boje mezi krestanama, zidama a pohanama a na pozadi pribeh filozofky zkoumajici hvezdy a zniceni Alexandrijske knihovny. Takze tema docela slibny, bohuzel film uz tak zajimavej neni. Problem je, ze to je tak nejak furt stejny a nic se nedeje, takze jesli prijdete o deset minut filmu, nic vam neutece, krestani budou furt vyvadet, filozofka furt premejslet. A i kdyz to je natoceny docela dobre a kulisy vypadaj fajnove a realisticky, proste to neni zabava. Necekal jsem zadnou 300, ale stejne jsem dostal jen ukecanou historickou nudu, kterou bohuzel nevytrhnou ani herecky vykony, jelikoz jsou vsichni tak nejak mdly a nevyrazny. Navic, ackoliv podle skutecnejch udalosti, tak nejak se nemuzu prenest pres fakt, ze by vsichni ve ctvrtym stoleti uznavali zenskou ucitelku. ()

Reklama

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

U historických filmů nejrůznějšího žánru obvykle výrazně upřednostňuju co nejrealističtější a skutečnému běhu událostí se blížící ztvárnění. Agora se nedrží věrného obrazu předkládaných událostí, protože složité historické děje zestručňuje a komprimuje tak, že pochody, které trvaly reálně století, odvypráví během několika let. Mimo není ani poznámka mého oblíbeného uživatele flankera27 o skutečném věku Hypatie v době jejího usmrcení. Hlavní hrdinka je celkem zákonitě ztvárněna půvabnou hereckou ženskou hvězdou a charaktery jsou trochu uměle polarizované. A přesto se nakonec přikláním k nejvyššímu hodnocení, protože Amenábar natočil velkolepou podívanou oproštěnou od laciných akčních prvků a přece divácky přitažlivou díky výborné režii, kameře a výpravě. Historický obraz posledních staletí římské říše byl pochopitelně důkladně deformován vítěznou stranou, tzn. křesťany. To, co vítězí, dostává v dějinách právo měnit minulost. A tak se pohled na jednotlivé postavy římské politiky deformoval podle jejich vztahů ke křesťanskému náboženství. Monoteistická náboženství inklinují k šíření svých ideí všemi prostředky - v tom se křesťanství od islámu v dobách své expanze příliš nelišilo. Římští císaři proti křesťanům zasahovali nejen proto, že tito zpochybňovali božský status imperátora, ale i proto, že potřebovali v impériu, kde se střetávaly stovky kultur, jazyků a náboženství, zajistit klid a ten křesťani při svém šíření slova božího systematicky narušovali. Uvažoval jsem jen o čtyřech hvězdičkách, ale když jsem se podíval na nedávnou reprízu Kleopatry a pocítil, jak mi přijde v porovnání s Agorou omšelá, tak se přikláním k pěti hvězdičkám. Celkový dojem: 90 %. ()

Zeck 

všetky recenzie používateľa

Nádherný historický a realistický film. Po dlouhé době skvělé kulisy a film skládající poctu matičce Antice a všemu, co představovala. Úžasný výkon Rachel Weisz a v podstatě poloviny herců, kteří si alespoň trochu zahráli. Mám rád historii a tento film mě zkrátka naprosto uchvátil. Jednak věrohodným ztvárněním, ale hlavně demonstrativní ukázkou slabosti lidského druhu, oddávajícímu se jakékoliv fanatické formě náboženství. Rozhodně realisticky vykreslení křesťané, kterým se nepochopitelně v drtivé většině západních filmů podsouvají vlastnosti a zásluhy, které nikdy neměli. Vzhlížet ještě dnes k něčemu tak amorálnímu, co vzešlo z tak ubohých základů, je nemoc v pokročilém stádiu. Ano, křesťané nikdy nebyli pokojní pastevci koz, co se modlili k Bohu a milovali všechny okolo, byli to fanatici nebo otroci církví udávajících dogma (ne tempo). Kéž by nikdy pravý Řím nepadl, Konstantin se nezbláznil a tempo Evropě udával pantheon a ne katolická církev. 90% ()

3DD!3 

všetky recenzie používateľa

Příběh je téměř nadčasový a rozhodně dokáže pohltit, výprava je grandiózní a herci v čele krásnou (pančelkou) Rachel Weisz a fanatickým Ashrafem Barhomem velice dobří. Amenábar umí vyprávět a přes někdy až přílišnou snahu naroubovat situace tak aby odrážely současné problémy, vede děj pevnou rukou. Opravdu jsem ocenil, že se podzápletka věnovala zkoumání vesmíru (máme tu díky ní i úchvatné záběry z kosmu) a jedné z nejpozoruhodnějších knihoven starého světa. ()

Galéria (197)

Zaujímavosti (20)

  • Dle filmu křesťanský mob zničil alexandrijskou knihovnu, největší na světě. Ve skutečnosti byla knihovna v několika etapách vydrancována a zruinována jinými skupinami a okolnostmi mnohem dříve. V době, kdy žila Hypatie (Rachel Weisz), už velká alexandrijská knihovna ani nestála a existovala pouze její dceřiná knihovna Serapeum. Právě tuto křesťanský dav v roce 391 vydrancoval. Není však historicky vůbec doložené, jestli v té době obsahovala ještě vůbec nějaké svitky a žádné dochovené zroje nezmiňují jejich pálení... (honeja)
  • Pozdější křesťanská legenda z desátého století vytvořila z Hypatie (Rachel Weisz) umučené zfanatizovanými křesťany s největší pravděpodobností legendární postavu svaté mučednice Kateřiny popravené pohanským císařem pro své křesťanské vyznání. Kateřina byla vzdělanou egyptskou princeznou a stala se křesťankou. Během pronásledování křesťanů císařem Maxentiem vystoupila na obranu své víry a v disputaci přesvědčila o své pravdě padesát pohanských filozofů. Císař je za to dal upálit. Maxentius – fascinovaný její osobností – jí nabídl místo po svém boku, ona však odmítla, protože se zasvětila panenství. Zhrzený vládce ji proto chtěl dát umučit. Nechal připravit soukolí, v němž dvě kola posetá železnými hroty a noži se točila na jednu stranu a další dvě, opět s hřeby, se měla točit opačně. K tomuto zařízení byla Kateřina přivázána, aby otáčením kol bylo tělo její rozbodáno, polámáno a rozdrceno. Kateřina prosila Boha, aby tento mučicí mlýn zničil. To se taky stalo a po zásahu z nebes zahynulo navíc čtyři tisíce pohanů. Kateřina zůstala bez úrazu. Po tomto zázraku se mnoho lidí stalo křesťany, mezi nimi i císařova manželka. Ale na Maxentiův rozkaz vyvlekli císařovnu za město, železnými kopími jí vyrvali prsa a potom jí usekli hlavu. Také ostatním křesťanům dal císař setnout hlavy a jejich těla pohodit psům. Kateřinu odsoudil císař ke stětí mečem. Když jí setnuli hlavu, z jejích žil místo krve údajně prýštilo mléko a andělé zanesli mrtvé tělo na posvátnou egyptskou horu Sinaj. Zde byly ostatky později nalezeny a vystavěn dodnes stojící klášter sv. Kateřiny. (Rollo_Tomasi)
  • Rozpočet filmu přesáhl 50 mil. EUR. [Zdroj: Bonton] (POMO)

Súvisiace novinky

Zemřel herec Michael Lonsdale

Zemřel herec Michael Lonsdale

22.09.2020

Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (viac)

Amenábarův scenárista točí sci-fi

Amenábarův scenárista točí sci-fi

16.03.2015

Mateo Gil, několika cenami Goya oceněný španělský spoluscenárista tří filmů Alejandro Amenábara – konkrétně Otevři oči, Hlas moře a Agora – se poslední roky pokouší i o režii. Po dobře přijatém… (viac)

Reklama

Reklama