Vzájomné objatia

Bohužel přespříliš dějových podivností a náhod. Jinak je to celkem milý film, poklidné drama, kde se opravdu hezky kouká na Michelle Pfeiffer, která asi nezklame nikdy. Sluší jí to moc. Vlastně jsem celý film sledoval jen kvůli ní a obě hvězdy jsou tedy určeny pouze pro tuto dámu. Jinak výběr herců, až na pár výjimek (Kathy Bates), nebyl úplně šťastný. Asi to jako celek brzy vyšumí z hlavy. (07.08.2014)

Na drama necekane klidne tempo a spousta peknych detailnich zaberu, ktere umocnuji emoce. Ashton byl vyborny, i kdyz mel skoro porad na hlave cepici nebo kureci prevlek a chodil tak, jako by mel v zadku rozevreny destnik. Musim vyzdvihnout i postavu neslysiciho Claye, ktereho vyborne ztvarnil Spencer Hudson. Prijemne prekvapeni s prijemnou hudbou. (13.01.2012)

Veľmi zaujímavý film. Už je to dávno, čo som tak veľmi chcel, aby mal nejaký film šťastný koniec... Kutcher si opäť raz sympaticky uvedomuje, na čo stačí a jeho mlčanlivý hrdina je fajn. Pfeifer je fajn ako vždy, a to nie len preto, že ešte stále dobre vyzerá. Príbeh je zaujímavo a uveriteľne rozprávaný. Spomedzi filmov typu on má dvadsať, ona štyridsať – ktoré väčšinou tiež neboli zlé (SEXI 40, PRIME, SAMEC) vytŕčajú Vzájomné objatia aj preto, že sa snažia vypovedať aj čosi viac než len netradičný romantický príbeh... (08.09.2016)

Je to smutné, ale atmosféra dojímavého vyrovnávání se s náhlou ztrátou se tak nějak nevydařila. Kutcher tomu nepomohl, i když Pfeiffer se snaží. Když chce žena středního věku udělat ze svého dvacetiletého náhodného milence otce svému dospívajícímu postiženému synovi, je to spíš zoufalý než životanosný nápad. Kdyby to vycházelo z charakteru ženské hrdinky, mohlo to být vyjádřením její rozhozené psychiky. Jenomže se zdá, že to tvůrci mysleli zcela vážně. Což je průšvih. A taky je to příspěvek k debatě o držení zbraní. (29.10.2017)

Syrové a šedivé drama natočil jako svou celovečerní prvotinu podle vlastního scénáře David Hollander a jediné, co se tomu dá opravdu vytknout je herecké obsazení. Pro profesionálku M. Pfeiffer nemohl být problém takovou roli ztvárnit. Ovšem proč byl do role emocionálně (na svůj věk) nadmíru vyspělého Waltera "použit" takový herecký nedomrlec, jakým A. Kutcher bezesporu je, to nechápu. S rolí se opravdu popral, to se uznat musí. Role mu zabrat dala. Ale nejhorší na tom všem je, že ta námaha byla na něm vidět. Prakticky celý film můžete sledovat, jak se Kutcher s rolí pere, jak nedostatek emocionální vyspělosti a zkušeností kompenzuje různými trapnými hereckými pózami, grimasami a obličejovými křečemi. Pokud se někdo domníval, že reálný život po boku o 15 let starší ženy udělá z hereckého kojence muže z bohatou škálou hereckých zkušeností, tak se mýlil. Zajímavému námětu filmu tohle hodně uškodilo a celý film to prakticky zabilo. (01.07.2009)