Vzájomné objatia

Je to smutné, ale atmosféra dojímavého vyrovnávání se s náhlou ztrátou se tak nějak nevydařila. Kutcher tomu nepomohl, i když Pfeiffer se snaží. Když chce žena středního věku udělat ze svého dvacetiletého náhodného milence otce svému dospívajícímu postiženému synovi, je to spíš zoufalý než životanosný nápad. Kdyby to vycházelo z charakteru ženské hrdinky, mohlo to být vyjádřením její rozhozené psychiky. Jenomže se zdá, že to tvůrci mysleli zcela vážně. Což je průšvih. A taky je to příspěvek k debatě o držení zbraní. (29.10.2017)

Čekal jsem romantiku, dostal jsem nečekaně krásný drama. Do filmu mě dostaly už první minuty a až do konce jsem vydržel skoro se zatajeným dechem (půlhodinu nuceného přerušení nechme stranou); myslím, že ta klidná podmanivost vážných věcí a jejich dokonalé ztvárnění je to, čím mě ten film tolik dostal. A jak to bývá zvykem, smysl toho všeho si musí každý domyslet sám, a to by bylo tak na šestou hvězdičku z pěti; v tomhle filmu nebyla žádná postava, která by se ke mně něčím nepřipoutala a to dokáží jen opravdu supr příběhy. (17.03.2009)

A PERSONAL EFFECT TO ME: toto bol veľmi, veľmi, veľmi, veľmi, veľmi, veľmi, veľmi, veľmi, veľmi, veľmi SLABÝ FILM. Chudák A.Kutcher, chce to fakt konečne rolu, v ktorej bude mať čo hrať, tu bol bohužiaľ (vlastnými slovami) "a fucking chicken". Nedá sa vedľa seba LEN TAK postaviť podobnými tragédiami poznamenané postavy a čakať, že to citovo zafunguje. Extrémny smútok zo straty milovanej osoby sa na diváka neprenesie tým, že sa o postave stále hovorí, chce to i trocha scenáristickej a dramaturgickej logiky - sledovať viacej život okolo seba (a viacej filmov). A tak ako jediné, čo u mňa zafungovalo bolo - POZOR SPOILER (úplne prvý, ktorý som kedy použil) - keď Linda po druhej spoločnej svadbe skočí po Walterovi a rozdajú si to v telocvični. Tu som fakt uveril, že to stálo za to! (03.08.2009)

Syrové a šedivé drama natočil jako svou celovečerní prvotinu podle vlastního scénáře David Hollander a jediné, co se tomu dá opravdu vytknout je herecké obsazení. Pro profesionálku M. Pfeiffer nemohl být problém takovou roli ztvárnit. Ovšem proč byl do role emocionálně (na svůj věk) nadmíru vyspělého Waltera "použit" takový herecký nedomrlec, jakým A. Kutcher bezesporu je, to nechápu. S rolí se opravdu popral, to se uznat musí. Role mu zabrat dala. Ale nejhorší na tom všem je, že ta námaha byla na něm vidět. Prakticky celý film můžete sledovat, jak se Kutcher s rolí pere, jak nedostatek emocionální vyspělosti a zkušeností kompenzuje různými trapnými hereckými pózami, grimasami a obličejovými křečemi. Pokud se někdo domníval, že reálný život po boku o 15 let starší ženy udělá z hereckého kojence muže z bohatou škálou hereckých zkušeností, tak se mýlil. Zajímavému námětu filmu tohle hodně uškodilo a celý film to prakticky zabilo. (01.07.2009)

Vzájemných objetí a setkání po tragických událostech jsme se dočkali už v několika snímcích. Tento v podstatě ničím nevyniká a režisér se zbytečně snažil o depresivnější vyznění pomocí rušivých berliček, jako je oddalování a přibližování obrazu atd. Navíc poprvé uvidíte, že Kutcher svou roli vůbec nezvládl, i když ke konci přišlo jakési zlepšení a důvěryhodnost. (16.06.2011)