Superman II: Verze Richarda Donnera

Tak vzhledemm k tomu, že mě se Superman jako komiks vždycky líbil. I jeho původní verze z 80-tých let. Tak i tahle malinko změněná verze. Nějak moc si nevybauji přesně co v té starší bylo, ale zde jsem si všiml pár úprav co se týče efektů. jinak je škoda, že to není aspoň s titulkama, protože s mojí mizernou angličtinou jsem rozumněl stěží každé páte slovo. ale ani mi to vcelku nevadilo :-) Superman je pořád super. (25.06.2011)

Dvojka pôsobi po dejovej stranke ovela kompaktnejsie. Ma to pribeh, ktory od zaciatku niekam jasne smeruje. Jednu liniu tvori suboj zo zloduchmi, ktori prisli ovladnut svet. Bohuzial Zod a jeho trapni poskoci pôsobili jak tupci z beckoveho filmu. Sice maju plnu hubu kecov o ovladnuti zeme, ale jedine na co sa zmohnu je nicenie. Ovela lepsie pôsobi dramaticky vyvoj Supermana pri jeho snahe stat sa kvôli Lois Lane clovekom. Dokonca aj chemia medzi nimi funguje ovela silnejsie ako v jednotke. Brandove poucanie tentoraz vyznie tiez osudovejsie. To ma skutocne bavilo a skoda, ze to nemalo väcsi priestor. Namiesto Zoda a jeho tupcov mohol byt za hlavneho zaporaka znova Hackman, ktory aj na mensom priestore Zoda uplne zatieni. Suboj medzi Supermanom a Zodom ma vôbec nebavil. Bolo to take nekonecne poletovanie a strielanie rôznych paprskov z oci a pritom bolo jasne, ze sa im nic nemôze stat rovnako ako to nemohol schytat ziadny prizerajuci sa clovek. Ale sa mi pacili poletujuce a vybuchujuce auta jak z nejakeho Emmerichovho filmu. Divne pôsobil koniec, ktory kopiroval zaver jednotky v ktorom sa tiez vsetko vymazalo a vratilo spät. Lesterovu verziu si uz nepamätam, takze neviem, ci je Donnerova lepsia, ale pokial je infantilnejsia ako tato, tak ju uz vidiet nechcem. Dvojka je s jednotkou pekne prepojena, takze sa rozhodne oplati vidiet ak vas bavil prvy diel. 6/10. (20.05.2017)

Až po šestadvaceti letech mohl Richard Donner uvést svoji původní vizi pro pokračování veleúspěšného Supermana. Jeho režisérský sestřih servíruje propracovanější příběh a zajímavější postavy, i když jde o ty stejné jako v Supermanovi 2. Není to úplně jiný film, ale v detailech se hodně liší a více odpovídá duchu komiksové předlohy. Superman II: Verze Richarda Donnera je jednoznačně důvodem, proč vznikl formát Blu-ray. (17.12.2011)

Od chvíle, co jsem se o této verzi dočetl (maxisérie Justice sešit no.8, prosinec 2006), jsem věděl, že ji prostě musím mít! a za půl roku se tak stalo:) A pak, když jsem dostal do rukou onu 3diskovou verzi, jsem po shlédnutí tohoto cutu, který měl jít do kin, místo té Lesterovy šaškárny věděl, že jsem narazil na zlato a už nikdy nebudu mít potřebu se dívat na ´´Lesterovu´´ II. Perfektně vybalancovaná vážná/humorná linka, návrat Jor-Ela (nic proti Kalově matce, ale Brando je prostě Brando), úvodní titulky tak! jak mají vypadat, tj. ve vesmíru a konečně fakt, že za osvobozením gen.Zoda a spol. z dopravního prostředku (ne, ta deska není samotná Phantom Zone, berte ji jako takový policejní anton), vezoucí 3 nejnebezpečnější kryptoňany v dějinách, alespoň dle tohoto filmu (v comicsech je jich víc), může vlastně Lex Luthor a ne žádní srandózní teroristé v Paříži. Zkrátka, film nebo přesněji II.část, naprosto perfektně zapadající do celkového konceptu 2dílného Donnerova (dodnes nepřekonaného), majstrštyku. Třešničkou (1 z mnoha) na již tak parádním korpusu, jest záběr v závěrečné sekvenci, kdy vidíme Perryho Whitea v koupelně s doutníkem v puse, jak si vymačkává pastu na kartáček. :))) (27.11.2017)

Tak musím říct, že jak jsem měl vždycky rád první dva Supermany, tak dvojka, když jsem jí před pár lety viděl po dlouhé době, zas tak neuchvátila. Byla tam spousta trapných míst a zároveň jsem měl pořád pocit, že takhle to vidět nechci, že se moc odklonili od toho, jaký Superman byl pod taktovkou Richarda Donnera, čili takový, jakého bych ho rád viděl. A teď se mi konečně poštěstilo vidět jak si druhý díl Supermana původně Donner představoval a musím říct, že jsem nadmíru spokojen. Sice je pravda to, co tu říká ybuko, že Donner vyhodil i některé scény jež tu měly své opodstatnění, ale jedná se převážně o scény, které rozšiřují děj a ukazují např. odkud se vzalo jídlo a kytka v Supermanově ledovém paláci apod. Ovšem na záběry, které se tu teď nově objevují, si nemůžu stěžovat ani v nejmenším. Nevím, jestli jsem si toho všimnul správně, ale zdá se mi, že Donner chtěl ve svém původním záměru hercům dopřát víc prostoru k tomu, aby mohli ukázat, že přeci jen umí hrát i víc než jen figurky z rodinné předělávky komixu.To se hodně projevuje hlavně v případě Christophera Reeva a Margot Kidderové, jejichž postavy dostaly větší emocionální rozsah. Pak je krása koukat na to, že slečna Tesmacherová neprodělala od minulého dílu lobotomii, narozdíl od Lesterovy verze, kde měla najednou inteligenci německého ovčáka s půlkou mozku. A nakonec to nejlepší: Marlon Brando. Nejen že se na něj skvěle kouká, ale je neuvěřitelné, o kolik jeho přítomnost celý příběh obohacuje. Jeho věta o tom, že syn se stane otcem a otec synem tady dostává konečně pořádné opodstatnění a úplně nový rozměr, díky němuž kvalite příběhu vzroste o dost velký kus.... Taktéž scéna, kdy Clark přichází zpět do jeskyně, aby znovu získal své schopnosti je o moc lepší a to nejen díky Marlonu Brandovi, ale i tím co a jak Superman říká.... A nakonec to, co velice oceňuji, díky Richardu Donnerovi taky odpadla ***SPOILER*** příšerně trapná závěrečná scéna s americký prezidentem, která mi v původní verzi hrozně lezla na nervy. Tak, neřekl jsem sice zdaleka všechno co mě potěšilo na téhle verzi, ale řekl jsem toho dost na to, aby bylo každému jasné, že Supermana mohl opodstatněně ve své době (dneska už by to přeci jen chtělo trochu temnější atmosféru a nebylo by od věci, kdyby v hrané podobě vznikaly příběhy o Supermanovi, které se více podobají například skvělému Superman: Doomsday) točit pouze Richard Donner, který pro něj měl obrovský cit.... (08.01.2010)