Cadillac Records

Životopisný hudební film, jehož fígl je, že nevypráví o konkrétním hudebníkovi, ale zaměřuje se na celé vydavatelství Chess Records. A to se mu daří velice dobře. Samotní hudebníci tu pak jsou představeni mnohdy zkratkovitě, ale i to málo stačí, abyste si dokázali udělat představu o tom, jak to v té době vzniku rock n rollu v Americe asi vypadalo. A to je podle mě naprosto dostačující k tomu, abych dostal to, co mi film o vydavatelství může nabídnout. Skvělý zážitek podtrhnutý skvělými herci. Nejsympatičtější ze všech mi přišli Chuck Berry a Muddy Waters. Plus při psaní tohoto komentáře mi musela v pozadí hrát jejich muzika... (10.01.2019)

Tak takový výkon bych nečekala. Naprosto unikátní a jedinečný film! Celé herecké obsazení je hvězdné začínaje Adrienem Brodym a konče Beyoncé Knowles. Blues, rock´n´roll, hip hop, všechno naprosté klasiky. Kdo by řekl, že Beatles a Rolling Stones jsou vlastně jenom kopírky. Tenhle snímek má v sobě něco osobitého, co mě opravdu vtáhlo přímo do příběhu a donutilo mě prožívat příběhy aktérů s nimi. Doprovodná i nedoprovodná hudba je geniální. Nechala jsem si zaplé i titulky do konce kvůli té super muzice. Je zde opravdu všechno přes lásku, prachy, slávu, lži, podvody, ale také krach a smrt. Možná je to spíše na 4 hvězdy, ale mě to opravdu hodně překvapilo, takže to velmi cením! Dlouho jsem neviděla takové opravdové drama, které má jako třešničku na dortu skvělou hudbu a herecké obsazení. A samozřejmě atmosféru, která by se dala krájet. (11.10.2012)

Film jako by chtěl poukázat na několik témat, z nichž ale ani jedno nakonec nevykreslil do potřebné hloubky. Počínaje rasovou segregací přes mezilidské vztahy, pozadí nahrávací společnosti, život v hudebním průmyslu až po seznámení se s jednotlivými interprety podrobně. To všechno ve snímku najdete a mix je velice dobře stravitelný, ovšem nemůžu se zbavit dojmu, že to mohlo být ještě o něco lepší. Oceňuji kvalitně vyobrazenou dobovou atmosféru a logicky nejsilnější stránkou tohoto díla je hudba. A protože tu já můžu, tak dávám pěkných 80 %. Oblíbená část- prolomení hranic při koncertu Chucka Berryho (18.10.2010)

Teprve nedávno jsem po letech husiny z překrásný písně At Last zjistila, kdo ji zpívá. Etta James. Od ní byl krůček k Beyonce a k filmu o bílym nadšenci, co s černýma nahrával blues ("a když hodí kalhotky bílá holka, je to rock´n´roll"). Na začátku je hecovalo nadšení, pohoda tmelená zrodem písní, koncertováním, první lajnou na žebříčku a odměnou v naturáliích - cadilacem ... na konci stagnace, vyhasnutí, příval novejch vln, v nichž lze v lepším případě už jen šlapat vodu. Režisérka a scénáristka v jednom se mi ale zdála víc nadšená než schopná. Jakoby předpokládala, že tyhle věci každej zná a tak neni potřeba jít do detailů a hloubky, postav je moc a jsou často jen hrubě načrtnutý a kde se vzaly tu se vzaly. V dobrym scénáři stačí jedna šikovná replika a víme o člověku všechno, tady nebyla o slova nouze, ale byla to spíš vatička. Stejnej pocit jsem měla i z režie, koukala jsem na film s bohorovnym klidem a to je špatně. Jen jednou se mi zalesklo oko - když Beyonce spustila At Last. Ona je dokonalá, ale možná proto, že se životní příběh obou zpěvaček tak liší, může se mi její podání líbit, ale co je to platný, když Ettino mě rozseká. Stejně rozdílně by možná vypadal i film, kdyby ho býval byl vzal do ruky pořádnej sekerník. 4* za tu vizi. (11.07.2009)

Už od začátku mi bylo jasné, že si ten film užiju, a taky že jo. Takovou hudbu já prostě můžu. U nejedné části jsem měla husinu, a když zazněl song At last, tak jsem byla ohromena, ale dojmout mě tímhle songem dokáže jenom Etta. Beyonce mě taky docela překvapila i jejím herectvím, a při jedné ze závěrečných scén, kde byla s Brodym a začala zpívat "I'd rather go blind", tak ikdyž jsem to nečekala, tak mě to dojalo. Brody byl opět amazing, pomalu se mi začíná vkrádat do top 10. (18.09.2012)