Cadillac Records

Na tenhle film jsem se těšil hodně dlouho. Dreamgirls jsou u mě v žebříčku hodně vysoko a tajně jsem doufal, že se "Cadillac Records" tomu úspěchu aspoň přiblíží...No nestalo se. Hodně situací je tu s Dreamgirls podobných, boužel jsou oděny do nudnějšího hávu. Alespoň že ten příběh stál za to a dozvěděl jsem se dost nových věcí...6/10 (14.03.2009)

U tohoto dílka bylo ještě přes shlédnutím jasné, že budu nejspíš vybírat pouze mezi hodnocením 4 a 5 *. Od té doby, co jsem totiž viděl film Příběh z Bronxu s touhle skvělou,podmanivou hudbou 60.let, mi tento styl naprosto učaroval. Do poloviny filmu jsem taky hodnotil jednoznačně plným počtem, ovšem od poloviny dále se to bohužel lehce tahalo a výsledná stopáž (byť není nikterak přehnaná), byla prostě zbytečně dlouhá. A souhlas s názory, že pokud zpívala Beyoncé sólo, měl jsem slzy na krajíčku a v kredenci mi praskaly sklenky.................... moje hodnocení = 8 z 10. (04.10.2014)

Narodil jsem se příliš daleko od rovníku, má záda nikdy nepoznala slast z úderu otrokářova biče a ani má duše nikdy nepoznala takové utrpení, abych dokázal věrohodně interpretovat jakoukoli bluesovou píseň. Patrně proto mne nijak zvlášť nebavil příběh z doby, kdy praskající singl ještě netušil, že se jednou bude mačkat se svými slavnými kolegy na chrochtajícím harddisku, ale reinkarnované songy leccos zachránily. (14.10.2012)

Životopisný hudební film, jehož fígl je, že nevypráví o konkrétním hudebníkovi, ale zaměřuje se na celé vydavatelství Chess Records. A to se mu daří velice dobře. Samotní hudebníci tu pak jsou představeni mnohdy zkratkovitě, ale i to málo stačí, abyste si dokázali udělat představu o tom, jak to v té době vzniku rock n rollu v Americe asi vypadalo. A to je podle mě naprosto dostačující k tomu, abych dostal to, co mi film o vydavatelství může nabídnout. Skvělý zážitek podtrhnutý skvělými herci. Nejsympatičtější ze všech mi přišli Chuck Berry a Muddy Waters. Plus při psaní tohoto komentáře mi musela v pozadí hrát jejich muzika... (10.01.2019)

Občas neuškodí nahlédnout do nedávné historie a zjistit, co se dělo v době, o které nevím nic víc, než co jsem slyšel ve škole, v televizi, či jsem si o ní přečetl v knihách a na internetu. Tenhle hudební film mi takovou exkurzi nabídl, a já jsem se tak mohl dozvědět o amerických hudebních hvězdách blues, rock´n´rollu a r´n´b, o kterých jsem dosud (možná trochu ostudně) vůbec nic nevěděl ani neslyšel. Exkurze to byla určitě zajímavá, to nepopírám, po hudební stránce naprosto vynikající film, příběh je totiž doplňován úžasnou melodickou hudbou, která se rozhodně dá poslouchat delší dobu, aniž by jakkoliv unavovala nebo se jí člověk přesytil. Taktéž herecké výkony jsou naprosto vynikající, tam není téměř co vytknout, a stejně jako jsem o všech těch hudebních hvězdách minulé dekády slyšel poprvé, tak i téměř se všemi herci jsem měl tu čest se seznámit ve filmu vůbec poprvé (s výjimkou Adriena Brodyho), a bylo to seznámení velice kvalitní a příjemné. Takže pak už zbývá jen příběh. A tam je podle mě největší kámen úrazu. První hodinka je docela příjemná a utíká pěkně rychle a svižně, ale čím byl film delší, tím se stále více vlekl, až jsem si pokládal otázku, kdy to skončí. Bohužel skutečně ten příběh stále více nudil, až už mi to připadalo neúnosné. A právě díky tomu filmu uděluji jen tři hvězdy, jinak je zde všechno naprosto perfektní. Uvažoval jsem i o čtyřech hvězdách, ale právě ten táhnoucí se příběh způsobil, že jsem se přiklonil k nižšímu hodnocení. (07.08.2010)