Pád do tmy 2

Pád do tmy byl ve své době na poli hororového žánru příjemné překvapení, který děsil a zároveň šokoval nekompromisní brutalitou. Druhý díl přímo navazuje na konec toho prvního a dá se označit za naprosto zbytečný. Nepřináší vůbec nic nového (stejné prostředí, stejná hrdinka, stejná monstra) a zároveň vše viděné, zpracovává výrazně hůř. Doporučuji nekazit si dobrý dojem původního filmu a tomuto pokračování se vyhnout obloukem. (04.01.2018)

Na druhej díl víc než slušný, ale jednička byla pro mě o dost lepší, tady se už hraje, jak je u dvojek tradiční, převážně jen na krev a brutalitu a ta přes malinovku místo krve není až zas tak dobrá, nějaký napětí a atmosféra trosku ustupuje dozadu a to hlavně kvůli neumětelství režiséra, kterej používá dost laciný lekačky a mutanty nám trochu uklidnil a místo agresivních krvelačných nájezdů se tu spíš setkáme jak mutanti řvou, když jsou odhaleni ve tmě a nebo bafaj, ale i tak je to dobrý a důstojný pokračování, který se nesnaží nic revolučně měnit a pokračuje v tom, co bylo započato v jedničce (14.03.2010)

Za ty akční masakry, hekťáky krve a špičkově provedené gore-efekty musím jít nad průměr. Líbilo se mi to víc než první díl. I když je to spíš prostá řezničina, kde většina postav odpadne do půl hodiny. Naopak podezřelé mi připadly některé záběry z jeskyní, které mi připomínaly spíš "namaškařené" ateliéry ... Ale je to dobrý akční krvák, docela mile mne to překvapilo ... (08.03.2010)

POZOR SPOILER. Znechucen přemírou přiblblých televizních pohádek a Santů jsem v tomto vánočním čase na jeden zátah shlédl dvě pokračování mých oblíbených hororů a jestliže se mi u "REC" líbil druhý díl o něco méně než první, u "Pádu do tmy" to neplatí - s dvojkou jsem spokojen minimálně stejně jako s jedničkou. S výhradami, které k snímku má kupříkladu Cervenak souhlasím - napětí se do značné míry ztratilo, postavy (zejména šerif) se chovají jako debilové a speleologická survivalová atmosféra z prvního dílu je také ta tam. Do značné míry mi to však vynahradila přehršel kvalitních lekaček a hlavně nebývalé kvantum gore scén. Třešničkou na dortu je pak samotný závěr, který vysvětlil jedno nenápadné mrknutí před sestupem do hlubin a mne uzemnil stejně spolehlivě, jako rána lopatou Riosovou :-) . (26.12.2010)

Inu, zklamání na všech frontách. Nejvíc mě ale překvapilo/pobavilo, že ačkoliv jsou oba dva filmy skoro stejně dlouhé (jednička technicky vzato o pět minut delší), tak dvojka oproti prvnímu filmu působí, jako by se v ní "vůbec nic nestalo". Hlavní hrdinka má sice chvíli ztrátu paměti, ale filmaři poněkud zapomněli, že diváci ji nemají a že možná očekávají něco podobně vymazleného jako jednička, než jen obyč béčkovou vyvražďovačku. Vždycky říkám, že když je pokračování dostatečně sebevědomé a zábavné samo o sobě, tak není fér mu vyčítat, jak moc (dobře/přesně) navazuje nebo nenavazuje na svého předchůdce, ale tady nemám jediný problém stěžovat si, jak tvůrci nepřesně interpretují a pošpiňují "odkaz" prvního filmu. Za prvé se mi nelíbilo, jak změnili osud dvou hlavních postav (protože odmítám uznávat ten americký konec jedničky), ale co hlavně, jak tvůrci udělali z jeskyní mnohem méně potentního nepřítele. U jedničky spousta sledujících neváhá prohlásit, že by jim jeskyně samotné stačily jako jediný antagonista v příběhu, a prostředí opravdu vzbuzuje dojem, že by se tam dalo beznadějně bloudit do nekonečna, zatímco tady člověk během briskní čtvrthodinové procházky obejde všechny lokace, kde se staly všechny důležité události jedničky, a není problém bez vybavení překonat jakoukoliv překážku. Z rozsáhlého a v hlubinách skrytého cizího světa se stalo něco, co působí, jako že by to měl průměrný houbař omylem najít každou sobotu. Možná se to stalo omylem, možná to tvůrci udělali naschvál s myšlenkou na další možné pokračování ságy, ale co se týče vyvolání diváckého zájmu to byl určitě krok špatným směrem. (04.09.2022)