Vilniaus getas
Obsahy(1)
Litva, 1942. Posledních několik tisíc Židů přežívá v sedmi blocích vilniuského ghetta, dokonale izolovaných od okolního dění druhé světové války. V tomto malém světě šéfuje sadistický mladíček Kittel, nacista jenž rozhoduje o životě a smrti člověka prostým pohybem palce. Kromě toho má však v oblibě umění, a tak když v jedné z Židovek objeví bývalou operní hvězdu, neváhá nechat uvnitř ghetta obnovit divadelní soubor. O představení je obrovský zájem, ale atmosféra je kvůli přítomnosti Němců příliš napjatá. Někteří Židé z dění v táboře dokonce profitují. Když však Německo začne na východní frontě prohrávat, osud ghetta je zpečetěn... (dopitak)
(viac)Recenzie (27)
Film má několik silných momentů, ale v celkovém kontextu je neurovnaný, buď neumělý nebo odbytý, to se mi nepovedlo rozeznat. Není uvěřitelný po historicko-dokumentaristické stránce a jako fabule právě tak. Možná, že je pro toto téma nešťastná už kombinace: německo-litevský. Dá se to vidět, neodpuzuje, ale zázraky nečekejte. ()
Hm... Tak co tady tímto zase chtěl básník říct... (?!?!?) . . . >Kabaret Ghetto< . . . Stylizovaná, jakože umělecká obžaloba "Holocaustu"? Žánrová mystifikace rozmazávající problém selhání židovských elit za dob nacistické zvůle? Vykalkulovaná snaha vytřískat kapitál z tématu utrpení celého jednoho Národa za Druhé světové války? Zřejmě A i B i C je správně... :-/ . . . No, mně se tedy tenhle typ fabulované pseudohistorické hry na umění nelíbí pranic. A víc to nebudu komentovat, protože by se i našli takoví blbci, co by mě nakonec pomluvili jako tzv. >popírače< ! . . . Jedna hvězdička tedy za tu vizuálně vcelku zajímavou divadelní stylizaci a ta druhá (kdyby to šlo, byla by Davidova) jen jako symbol pokory a ustrnutí před tím opravdovým utrpením skutečných nevinných, kteří nepřežili a ze kterého jak vidno i víc jak šedesát let po válce lze si dělat (v tom lepším případě jen kulturní) byznys, že... (Třeba pane Lustigu...)... :-/ - - - P.S. Ad ty žánry - Prý historický! Prý válečný!! Tak to už tam chybí fakt snad jen ten "muzikál"!!!... .-] - - - - - (Poprvé viděno 7.7.2009 na ČT2, komentář zde jako třetí - 7.7.2009) ()
Za prvé, Gens coby zachránce židovských obyvatel vilniuského ghetta byl nápadně fyziognomicky podobný Oskaru Schindlerovi. Za druhé, také v Ghettu sledujeme snahu jednotlivce zachránit celou skupinu, i za cenu vlastních ústupků a ponižování se. Za třetí, je to koprodukce a na výrobě filmu se více než málo podílela Litva, proto bych nemluvil o čajíčkovém odvaru Schindlerova seznamu, ale o solidním pokusu o vlastní verzi (velmi) podobného námětu. Zpracování mi nepřipadá "téměř televizní - laciné", ale to může být věc názoru. Každopádně ostře nesouhlasím s curunirovým hodnocením hereckého obsazení, ve své roli mi neseděl jen Sebastian Hülk alias velitel ghetta Kittel, a to jen protože mi příliš připomínal Kryštofa Hádka v Tmavomodrém světě. Svou postavu ale zahrál skvěle (velitel ghetta, který rozhoduje o životě Židů ukázáním palce - jako císaři v antickém Římě), stejně jako všichni ostatní (diváky asi nejvíce upoutá právě hluchoněmá mimka, kterou její kolega - břichomluvec používá coby živou loutku). Ghetto pro nás může představovat dosud nepoznaný a tedy neokoukaný pohled na válku z jiné strany, než bývá obvyklé. Můj dojem z filmu se postupně proměnil, především impozantní (a smutný viděný i vytušený) závěr tomu hodně pomohl. Chtěl jsem dát stejně jako u Schindler´s list, ale ovlivněn koncem to dopadlo takhle. Poznámky k filmu: Selekce třetího dítěte.___ Drsná lichva o počet ušetřených životů Židů, při které Gens doslova nabídl opilému Kittelovi prsa Hayyah (Erika Marozsán má opravdu moc krásná ňadra).___ Dobré divadelní představení, při kterém stačí Němcům jen náznak odporu - tu vyskočí, zbraně namíří, ein zwei...___ "Tak to byla píseň za deset gramů fazolí!"___ "Připal mu." A bum... ()
Dnes se můžeme jen domýšlet jestli jde o skutečný příběh nebo smýšlený, který se odehrává na pozadí historické události. Tyto příběhy mají vypovídající hodnotu o své době, ve které se staly. Vždycky zasáhnou člověka na pravém místě. Faktem zůstává, že bylo okolo litevského Vilniusu povražděno 55.000 Židů. Přežilo jich 15.000 a ti byli deportování do malého ghetta, kde se tísnili v sedmi uličkách. Jejich osud už byl předem zpečetěn. Divadlo bylo jen jakýmsi útěkem z kruté reality, malá naděje jak si prodloužit život. Vilnius padl v červnu 1941 do rukou německé armády. Osvobozen od okupantů byl v červenci 1944. ()
Film má několik velmi slibných a silných momentů - selekce třetího dítěte, dětský sbor, hádání se o počet vyselektovaných Židů i postav. Nejvíce zaujme asi dvojice minmů, kupodivu slušně zahrál i velitel ghetta. Celkový dojem je ale podle mě trošku degradován výpravou. Přijde mi trochu levná a taky hlavní postavou Gense. Jeho projev mi prostě moc neseděl. ()
Reklama