Záchod pro papeže
El baño del Papa
Les Toilettes du Pape
The Pope's Toilet
Obsahy(1)
V roce 1988 navštívil papež Jan Pavel II. Uruguay, konkrétně město Melo. Dle oficiálních úředních zpráv mělo na mši zavítat až padesát tisíc věřících. Většina místních nemajetných rodin vložila své úspory do nákupu zboží, které doufala, že prodá a tak zbohatne. Pašerák Beto dostane nápad postavit veřejný záchodek. Pro splnění tohoto cíle musí překonat mnoho překážek. Ve výsledku nedosáhne sice takového zisku, jaký očekával, ale něčeho mnohem cennějšího. Scénář filmu byl inspirován skutečnou návštěvou svatého otce a několika událostmi s tím spojenými. Většina protagonistů jsou neherci vybraní na místě natáčení. Urugayská kinematografie patří v posledních letech mezi nejzajímavější světové produkce. (Febiofest)
(viac)Recenzie (20)
Jak už tady píší ostatní, našlo se tu pár míst k pousmání (například Betova instruktáž ohledně veřejného záchoda), ale jinak je tento uruguayský snímek, natočený podle skutečné události, smutným ohlédnutím za jednou promarněnou nadějí obyčejných lidí, žijících v zemi, kde je téměř nemožné vymanit se z existenční bídy. Ale natočené je to moc hezky a myslím, že to je můj první film z Uruguaye. ()
Hořkoúsměvná sociální sonda do života chudých lidí v uruguayském pohraničí, kteří se musí pro vlastní obživu hodně ohánět a když vysvitne jiskřička naděje pro lepší zítřky, neochvějně se ji chopí. Originální výchozí premisa, realistický feeling podpořený hojnou účastí neherců a skorodokumentárním zpracováním, byť kamera občas nepříjemně zabírá postavy zblízka, sem tam příjemné odlehčení... Akční přístup obyvatel Mela (i když je možné, ba pravděpodobné, že v Uruguay nepobírají podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky, a lidem tudíž nic jiného nezbývá) mi byl hodně sympatický. 7/10 (Febiofest 2008) ()
Film nemá příliš rychlý spád, občas jsem se zasmála, občas někoho politovala, většinu času držela palce. Ačkoli jsem měla představu o tom, jak všechno skončí, stejně mě těch pár posledních minut neskutečně zasáhlo a v hlavě se vynořila spousta otázek. Film nedává žádné odpovědi, naopak, snad právě proto na mě působil tak znepokojivě. ()
Typická festivalovka, ktorá trefne reflektuje prach a biedu, nádej a sklamanie, odhodlanie, silu a rezignáciu snívajúceho človeka. Ale predovšetkým významovú rovinu pravidelných tours jedného zhrbeného panáčika v papamobile a trúsenie požehnaní podľa PR klendárika. Neľahká realita života s pár úsmevnými chvíľkami. Veľké veci v malom nenápadnom balení Made in Uruguay, ktoré nevyprchá. P.S. A muzika je výborná. 80% ()
Můj první uruguayský film (díky kareen) a krásný i když hořkosmutný zážitek. Úsměvné scény se taky najdou a ta naděje na zbohatnutí ke které se tak upnou, ta je u těch prostých lidiček zobrazena tak hmatatelně, že výsledné zklamání se musí dotknout každého s troškou toho sociálního cítění. Krásně natočeno, odehráno......jeden z těch velkých malých filmů a já jsem rád, že doputoval až ke mě. ()
Galéria (15)
Fotka © Chaya Films
Reklama