Obsahy(1)
Televizní adaptace stejnojmenného úspěšného představení divadla Semafor z roku 1961. Tou Zuzanou, která poslouchá z magneťáku písničky a medituje nad nimi, je Zuzana Stivínová. Písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, které tenkrát zazněly v podání tehdejších hvězd divadla se staly hity a zpívají se dodnes. Kdo by neznal "Árii měsíce","Malé kotě", "Na okně seděla kočka", "Ach, ta láska nebeská", "Zuzanu" a řadu dalších. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (14)
Celkem příjemné pásmo více čí méně dobrých písniček, které je dohromady spojené celkem dobrým konceptem skrze postavu Zuzany, která ty písničky poslouchá z magnetofonu a v té výplni mezi nimi mluví o svých sousedech apod. Sice to ne vždy funguje a skutečně mě ne vždy každá z těch písní zaujala, v té výplni už to navíc docela zestárlo, ale jinak jsem se kupodivu celkem bavil. A vlastně i ta výplň mi nepřišla tak nepovedená, jak tu tak o ní někteří píší, spíš si myslím, že na svou dobu musela být celkem příjemná a vtipná, jako celý tenhle film nebo představení (jak tvrdí obsah). A ta příjemnost v tom podle mě působí dodnes, takže zestárlé je to jen v jednotlivých místech, ale v celku naštěstí ne. Slabé 4* ()
„Země je kulatá a místa je tu dost.“ – jakou má souvislost tvar Země s tím, jestli je na ní hodně nebo málo místa?? Žádnou. Znova: „země je kulatá a místa je tu dost“ – a pěvci při tom kroutí hlavou. I zdánlivě nevinnou písničku pro děti je třeba patřičně využít. Další: „Má potíže zemská tíže.“ „Obloha je hvězdný plechem pobita.“ – nebeská klenba. Hodně slabá choreografie trojky vokálních umělců na jevišti. Nejlepší na filmu je Stivínová. Symbolika: 36:12 – tři šestky; 51:22 – Matuška, sign of silence. Podivné oči a pohled Suchého. Šlitr – úplně normální. ()
Jedno z nejslavnějších (legendárních) představení pražského Semaforu. Soudobé televizní aranžmá si dodnes uchovalo jiskřivý náboj prostřednictvím nesmrtelných písniček a melodií v podání populárních hvězd tehdejší popmusic, všechno ostatní, včetně spojovacích mezičlánků Zuzany Stivínové, je už, bohužel, nefunkční. ()
Suchý jako autor textů písní za jedna mínus (to proto, že přece jen největší fláky Semaforu se v pásmu neobjevují), jako autor scénáře za čtyři. Tahle výplň mezi písničkami nebyla dobrá ani v 60. letech a dnes vyznívá beznadějně naivně, toporně a obstarožně. Dobré jako připomínka herečky Zuzany Stivínové a pochopitelně i tváří, které se objevovaly v Semaforu 60. let. Celkový dojem: 45 %. S ohledem na vysoké hodnocení na ČSFD se bez rozpaků přikláním k nižší nadílce. ()
Vidieť televízny záznam úspešného semaforského programu po 60 rokoch nie je úplne obvyklé. A pravdu povediac ani moje dojmy z neho nie sú jednoznačné. Pesničky sú nespochybniteľné, ale to medzi nimi som vnímal s rozpakmi. Každý nejako začína a aj na tomto príklade je vidno, aký kvas v divadle Semafor v tom období prebiehal. ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (1)
- Původní libreto napsané Jiřím Suchým se jmenovalo „Martina je sama doma“, ale pak ho zaujala herečka z Divadla na Zábradlí, Zuzana Stivínová, které dal hlavní roli, a podle jejího křestního jména hru přejmenoval. (sator)
Reklama