La Masseria delle allodole
Le Mas des alouettes
El destino de Nunik
The Lark Farm
Kamera:
Giuseppe LanciHudba:
Giuliano TavianiHrajú:
Paz Vega, Moritz Bleibtreu, Alessandro Preziosi, Ángela Molina, Arsinée Khanjian, Mohammad Bakri, Tchéky Karyo, Christo Šopov, Hristo Jivkov (viac)Obsahy(1)
Zatím poslední společný film italské režisérské dvojice vychází podobně jako jejich předchozí tvorba z původní literární předlohy. V tomto případě se jedná o stejnojmenný román arménské autorky Antonie Arslanové. Tvůrci líčí příběh kruté genocidy arménského národa spáchané tureckou armádou během první světové války. Do popředí zájmu staví osud jedné z rodin, která je podrobena útlaku. Tvorba režijního tandemu se v posledních letech skrze upřednostňování cizích literárních předloh často odklání od italské problematiky. To platí i pro jejich nejnovější snímek, kde vedle příběhu vyprávěného na společenskohistorickém pozadí kladou tradičně důraz na výtvarnou stylizaci dobových reálií i celkovou formální výstavbu filmového obrazu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (21)
Nechápu tak nízké hodnocení tohoto filmu, který zpracovává téma, o němž se v našich končinách až tak neví. Myslím, že si s tímto ne zrovna líbivým tématem tvůrci poradili nad míru dobře, aniž spadli do nějakého patosu. Kéž by Turci našli politickou odvahu a jednou se místo zatvrzelého popírání zodpovědnosti a viny Arménům za genocidu aspoň omluvili. ()
Je to film svým výsledným dojmem hodně krutý. Tím větší patří můj obdiv tvůrcům filmu světoznámých italských režisérů bratrů Tavianiových, že se pustili do díla, které nemělo záruku masové tržby. Při hodnocení tohoto filmu beru v úvahu, že jde o historicky potvrzený fakt. A jedna malá výtka k některým scenám, kde jsou Arméni líčeni či zobrazeni jako ovce, které se alespoň trochu nebránily, chybí věrohodnost. Tolik můj názor, který ve mně film vyvolal. Jinak jde o opravdu drsný obraz dávné minulosti, který je řemeslně natočen. ()
Líbilo se mi to, ale od "Florealu" je vlastně každý další film bratří Tavianiových pro mne zklamáním, přestože závažná sdělení z jejich snímků nevyprchala. Těžko starým mužům zazlívat, že mi jejich tvroba začíná splývat s televizními příběhy, ale "Skřivánčí dvůr", kde politické a společenské rozmnělňují patosem a důrazem na melodramatické, a kde postrádám jejich typickou poetiku a autorský vnos, má k opravdovému diváckému prožitku daleko.70% ()
Jednou mi jedna Arménka řekla, že každý.....KAŽDÝ.... Arménec má ve své rodové linii někoho, koho před sto lety Turci zabili.......Silný příběh a téma, které je zapotřebí připomínat už jen proto, že Turecko, nikdy svou vinu a tuto GENOCIDU nepřiznalo a neustále ji bagatelizuje! Už jen za to je třeba takový film ocenit a ona to není vůbec špatná filmařina! Paz Vega je výborná a její hra očí a výraz tváře na konci filmu jsou úžasné. ()
Bratři Tavianiovi tentokrát o poznání méně poetičtí, jejich rukopis bych ve "Skřivánčím dvoře" téměř nepoznal, ale k nosnému a závažnému tématu arménské genocidy se vyjadřují stejně nekompromisně, jak to dokázali kdykoliv dříve, když se pohybovali na půdě italské minulosti. Paz Vega samozřejmě potěší, pro mne je ovšem rozhodující, že tento snímek připomíná období, které by někteří naši současníci z dějin nejraději vymazali a když už nelze genocidu páchanou Turky v období 1. světové války zejména na Arménech (ale i na Řecích a dalších netureckých menšinách) popřít, snaží se ji alespoň nehorázným způsobem zlehčovat (viz například - bohužel - Louis de Berniéres a jeho román "Ptáci bez křídel"). ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (1)
- Filmovanie snímky prebiehalo v Bulharsku. (MikaelSVK)
Reklama