Piráti na vlnách

Proč to mělo dvě hodiny, boha? A kéž by to tak mělo nějakou silnější dějovou kostru, na kterou by se pak nabalovaly všechny ty mikropříběhy a mikropříhody, pak by to bylo téměř dokonalé. Tenhle styl mám hodně ráda, ten humor je mému srdci blízký a taková záplava frajerů taktéž. Vychytanej scénář zaručuje velkou spoustu vtipnejch situací, dialogů a gagů, který stojej právě na skupině výbornejch herců. Rhys - Willy Wonka - Ifans jako ultimátní sexy mešuge, medvědí sváděč Nick Frost, svěží a na pohodu P. S. Hoffman, typický Chris O'Down nebo tradiční vyšinutej pošuk Bill Nighy, jehož cit pro módu mu může leckdo závidět, to všechno jsou postavy, kterýma ten film žije. Do toho perfektně padnoucí výběr hudby a z The Boat That Rocked se stává film, kterej sice nemá téměř žádnej smysl, ale tak nějak hodí člověka do klidu a hlavně v něm probudí touhu vcucnout se do televize a vegetit s nima na vlnách, za zvuků Let's Dance od Davídka. No, a tohle někdy ke spokojenosti bohatě stačí. (19.01.2014)

The Movie That Rocked... Láska nebeská šířila dobrou náladu skrze lásku, Vánoce a vztahy. Piráti na vlnách šíří to samé (a stejně kvalitně, ještě více vtipně, ale z logických důvodů již ne tak dojemně) skrze sex, drogy a rockenrol. Stejně tak platí, že i tady lze Curtisovy objektivně vyčítat spoustu věcí. Jenomže, opět jako u Lásky nebeské, je to naprosto smeteno kamsi mimo zřetel tou tsunami "just feel good". A ano, drtivá většina postav je sice v duchu Billyho Macka, ale sakra, to přece není ani v nejmenším zápor, ne? Krom toho je tu lahůdkově využit Morricone, o doslova geniálním výběru a využití dobových rockových pecek ani nemluvě. PS: Ke konci je vidět výrazné krácení (především Branaghova linka), tak doufám, že na DVD bude stejně výživná sekce vystřižených scén jako u předchozího Curtisova počinu, tohle si to plně zaslouží. (28.05.2009)

Je 21:00 a všichni suchaři na světě si nazouvají bačkory a cucají sherry, ale lidi co se rádi odvážou se chystají na jízdu na rockovém tobogánu. Posloucháte RADIO ROCK.…. Kdyby byl Bůh DJ, hrál by v tomhle rádiu. Rebelské vysílání, rebelské názory, rocková muzika a věhlas, že se jím zabývá i vláda. Vlády totiž nesnáší svobodné lidi. Spousta muziky ,,oněch“ let a parta kolem rádia prezentovaná stejně jako třeba Beatles v PERNÉM DNU. Nebo kdokoliv, kdo si zaslouží svůj film. Souhlasím, že si ho tato partička zaslouží, ale podotýkám, že ne ze všeho jsem byl odvázenej. Protože kromě toho, co je spjato s historií se zase nic tak originálního neděje. A věřte, že mám rád Rock 'n' roll! PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ * (16.01.2010)

Richard Curtis je život milující lidumil, který měl tu smůlu/štěstí, že se narodil na britských ostrovech. Po Lásce nebeské přichází s pekelnou mořskou nemocí jménem rock´n roll. Na loď lásky,jež je obydlena svébytnými postavičkami, které lze ve zkratce charakterizovat labely jako lesba, hipík, vtipálek, loser, Casanova se díváme očima Carla, nepolíbeného studentíka, který dostává lekce sexu, naslouchá volání krve a decibelům pořádné muziky a poznává, jak piráti ze Severního moře mění upjaté poddané Jejího Veličenstva v rozjásaný rockující kotel. Konec šedesátých let vidíme v popkulturních prostřizích, v montážích posluchačů, v zachmuřených rysech vlády, která hodlá ve jménu řádu zatnout rozepnutým poklopcům tipec. Curtis dávkuje ten správný poměr nekompromisního chlapského humoru, jadrné mluvy a rockových vypalovaček, což zní jako film pro všechny správné kluky, co toužili být dalším Jimi Hendrixem. Ale kdeže, nebyl by to Curtis, aby do filmu nepropašoval další vztahovou mozaiku nepravděpodobných párů, oslavu přátelství, vášeň pro riffy až za hrob a hlavně: láskyplné happyendy. Hudba je jazyk srdce a Curtisova plovoucí relikvie naplní uši i srdce až po okraj. Jediné slovo: DISARMING. Nicméně od absolutoria brání dvě výhrady: vysoce amorální (což je u romcom běžné, ale ne tak očividně) a na rozdíl od Love Actually se všechny jizvy hojí bleskově a bezbolestně. A příběh je možná příliš epizodický na to, aby se člověk nechal unášet vlnami znovu. P.S. NENÍ! (20.07.2009)

Film, kde jde mnohem spíš než o vyprávění příběhu o vykreslení uvolněné atmosféry 60. let s příchodem rokenrolu, sexuální revoluce a liberální společnosti. Doplácí ale na to, že přes přítomnost řady špičkových a populárních komediálních herců z Británie i ze zámoří nedokáže scénář vykřesat z aktérů plnohodnotné postavy a prodat divákovi všechny členy posádky. Řada z nich je prostě trestuhodně nevyužitá. Piráti na vlnách jsou spíš slepencem zábavných scén, mezi nimiž se nachází bohužel i nemálo vaty ve stylu sexuchtivých fanynek, bujarých večírků apod. Zároveň si myslím, že i hlavní hrdina mohl být obsazen nějakým charismatičtějším hercem a scénář mu mohl dát víc prostoru. Snad nejlepší z celého filmu jsou momentky s ministrem, který je vylíčený je karikatura tradičního britského konzervativismu a puritánství. Celkový dojem: 65 %. (17.08.2013)