Vrabčí cvrlikání
Avaze gonjeshk-ha
Obsahy(1)
Venkovan Karim přijde o práci, a aby zajistil rodinu, začne v Teheránu přepravovat na motocyklu lidi i rozvážet zboží. Dokáže vzdorovat vlivům ohrožujícím jeho dosud tak bezpečný a prostý svět? Osobitá reminiscence na De Sicovy Zloděje kol (1948) nabízí metaforu o ohroženém světě čistých hodnot. Reza Najie získal za svůj herecký výkon Stříbrného medvěda na letošním Berlinale. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (18)
Snímek o muži, který není schopný žít svůj vlastní život. Záběr od záběru je spíše než vlastními rozhodnutími posouván náhodami. Krom záběrů íránské krajiny, měst a (pravdivé?) sondy do života obyčejných Iráčanů nabízí snad jen znovu a znovu omílaný pohled na život – "vždy se to nějak vyvrbí". Nebo je snad zbožný Karim důkazem toho, že průběh života je "jen" božím záměrem? ()
"Společenská krize, kterou prožíváme, je všeobecně zaviněna všeobecnou neschopností lidí vzít do rukou svůj vlastní život. V posledních třiceti letech vyrostl z této neschopnosti kruté diktatury, které nenabízejí žádné rozumné společenské východisko", napsal v roce 1953 Wilhelm Reich. - Možná postavit se v davu proti kanónům u Stalingradu, Berrlína či Bagdádu, nevyžaduje tak velkou odvahu jako žít podle sebe a respektovat svůj vlastní osud. Tato výhrada ovšem neplatí pro Karima, a dlužno říct, ani pro členy jeho rodiny (samozřejmě včetně manželky). Karim se sice dovede naštvat, zahrozit i hodit kamenem, dokonce i zatnout sekeru, ale ta se stejně za chvíli už začne viklat. Geniální íránský režisér Majid Majidi se nám nesnaží podsunout umělecké dílo, jen nadsunout to, co je skutečně na člověku dobré, u Íránce stejně jako u Čecha. ()
Téma filmu by se dalo stručně popsat slovy "o těžkém životě íránské rodiny" a přiznejme si, že to nezní pro většinu diváků dvakrát lákavě. Jenže tohle není žádné tíživé sociální drama, ale fajn film, u kterého se často zasmějete a občas i dojmete. Zároveň se nenásilnou formou i něco dozvíte o poměrech v Íránu. Pochvalu si zaslouží herec v hlavní roli otce rodiny. Škoda, že v druhé půli už film ztrácí tempo a v závěru pak celý příběh tak nějak vyšumí do ztracena. ()
Co ještě nevíme o životě v Íránu... např. to, že se tam chovají pštrosi, na motorce lze převézt vlastně cokoliv, do mobilního telefonu se tam mluví víc než u nás, děti se kvůli práci nemají čas poflakovat po ulicích, ale hlavně lidi spojuje jakési účastenství na životě druhých... možná, že je Cvrlikání vrabců trochu melodramatické, ale určitě má k životu v Íránu blíže, než kterékoliv informace na všech možných zpravodajských kanálech, jež nám jsou stále dokola předkládány jako jediný model, jak nazírat na tuto zemi... ()
Hřejivý snímek sondující nelehký úděl íránské venkovské rodiny v čele se sveřepým otcem. Ovšem po shlédnutí několika starších íránských snímků jsem přece jenom čekal něco víc. Je ale dobrý dovědět se touhle cestou něco o osudech obyčejných Íránců, které by někteří nejradši vykreslili jako národ krvežíznivých a fanatických hrdlořezů, co přemýšlí jen o tom, kam poslat rakety :-) (43. KVIFF) ()
Reklama