Noční jazdci

Sľúbil som že vzhliadnem, tak som vzhliadol. Film dobrý, o tom potom, no tématicky ma úplne minul, pričom ani sám som nevedel, komu mám vlastne fandiť. Či tomu, čo kradol, alebo tomu, čo naháňal toho čo kradne. Záverečné myšlienka je ale viac než slušná, a tak čas strávený pri samotnom filme nijak mimoriadne neľutujem. Nakoniec, prírodu máme krásnu, herecké obsadenie je viac než slušne. (07.12.2018)

Martin Hollý si i v osmdesátých letech dokázal najít politický námět, ve kterém o něco šlo, aniž by musel poklonkovat režimu. Film o chlapském soupeření při vzájemném respektu, o pochopení antagonismu, který nelze překonat, byť to stojí životy, což nikdo nechce a nezamýšlí, a přitom z podtextu pořád prosakuje solidarita mezi bývalými vojáky z první světové. Pamatuji osmdesátky a vím, že to byl velký kumšt - natočit něco takového, aniž si cenzoři všimli, o čem to vlastně (také) je. (20.01.2019)

Opravdu velmi zajímavý námět a skvělé herecké obsazení, ale jako kdyby se tvůrci báli akce, spádu , napětí a schválně to zpomalovali a obírali o šťávu. Prostě nejsilnější dojem z celého filmu je obava: hlavně prosím neudělejme nějaký západní žánr, my jsme kluci z Československa a děláme jen film jako umění. Ať už to příběh žádá či nikoli, ať už to umíme nebo ne! Promarněná příležitost a přitom to ze začátku vypadá tak slušně... (30.10.2008)

Skvělé obsazení, kamera, dramatická hudba a mé milované Tatry. Dostatek lákadel. Už jen ten Čepek by stačil. Všichni jsou tak mladí. Epizodní Kraus ani nebyl kousavý. Brzobohatého parta – elitní herec jeden vedle druhého. Zde dobří i Kramol a Zedníček, tehdy ne tak profláklí „baviči“. Nedávno zesnulý Dočolomanský jako důstojný protihráč. A jeho banda - dnes už také není k vidění. „Penzia je dobrá len tehdy, ak sa jej člověk dožije.“ Vzpomínka na velké i menší postavy slovenské kinematografie. I když kde Brzec, tam Gregorová. O poznání mladší, ale ne štíhlejší. A smůla pašovat koně z Polska do Polska. (08.11.2008)

Dvě bandy spolu zápolí v přetěžkých časech poválečného období roku 1920. Chlapské drama, jak má být. Na jedné straně pašeráci koní a obyvatelé zapadlé vesničky na československo-polském pohraničí, na straně druhé členové finanční stráže, kteří jsou na místo povoláni, aby zjednali pořádek a pašeráky pochytali přímo při činu. Vesničané by rádi odjeli za prací do Ameriky a prodej koní z Polska jim může pomoci k penězům na šifkartu, což byl lodní lístek z Hamburku do New Yorku. Perfektní je herecké obsazení, pašíře tvoří slovenští herci, zatímco financové jsou čeští aktéři. Velitelé obou skupinek jsou navýsost charismatičtí, Michal Dočolomanský versus Radek Brzobohatý. Není co řešit, těžká liga. Film mě v některých momentech připomíná Vláčilovo westernové dobrodružné drama "Stíny horkého léta", nejvíce asi tragickým závěrem. Události oné nelehké doby, kdy nebylo co do huby a lidé prchali za prací do Ameriky se Martinu Hollému podařilo zachytit věrohodně a dokonale. Jeho filmy fakt žeru a z TOP slovenských režisérů u mne okupuje první příčku. Zajímavostí je, že se na námětu podílel také Vít Olmer. Hudba Svetozára Stračiny burácí ve všech směrech a dodává snímku přesný rytmus. Je však obrovská škoda, že František Uldrich materiál nenatáčel na širokoúhlý kinoformát, ale jen v poměru 4:3, kde bohužel tatranská panoramata nevyniknou tak, jak by měla. Zážitek z filmu je přesto dokonalý. (02.02.2023)