Černá smrt

Očekávej a pak se nediv... Temný film rozhodněne nečekejte. Kamera dosti zklamala - nevynalézavá, televizní a občas velmi nepříjemně rozstřesená. Barvy místo pochmurných tónů vybledlé, jako kdyby někdo ty chvílemi zajímavé obrázky nechal dlouho na slunci. Občasné záběry zamlžené krajiny, lesa a močálů působí krásou romantických malířů, avšak je jich žalostně málo. Ani horror, ani thriller, spíše jen drama. Z moru strach nečiší a z pověstí o nemrtvých už vůbec ne. Vše se nakonec smrskne na problematiku víry, pohanství a hledání svého boha. Trochu málo, když tohle už odvyprávěla spousta jiných filmů daleko lépe. A nakonec ani hudba nepomáhá správné atmosféře. Už i Salomon Kane měl více strašidelnosti a emocí... Jako rozptýlení na nedělní odpoledne neuškodí, což asi záměr tvůrců původně nebyl. (22.01.2011)

Léta páně 1348, temný středověk, mor se šíří primitivní Evropou. Biskupův zmocněnec (opět drsný Bean), jeho tým a mladý pánbíčkář jsou na cestě vymést zlo z podezřele nákazou netknuté vesnice... / BLACK DEATH - opojně neveselý příběh o smrti, lidské špíně bez ohledu na to jestli věříte či nevěříte. Ke krátkému zamyšlení mě to donutilo. Svině hledej nejlépe už hned od člověka k člověku. Jinak tím ale nejsem dostatečně naplněn. Příběh je docela jednoduchý, akce po málu, a atmosféra mi to nevykompenzovala, až tak dobrá nebyla. Ten film je dobrý, hezky zpracovaný, ale až tolik na mě nezapůsobil. Tolik mě nebavil. (20.08.2010)

V rámci žánru je to určitě nadprůměr a umím si představit, že by se podobný námět mohl natočit nepoměrně horším způsobem. Přesto mi ten film úplně nesedí. Mé výhrady ovšem budou míjet většinu filmových fanoušků. V podstatě směřují k tomu, jestli se vám líbí literární tvorba Dana Browna nebo Umberta Eca. Oba píšou na první pohled totéž, při hlubším pohledu je mezi nimi ovšem zásadní rozdíl. Umberto Eco píše se špičkovou znalostí historie, estetiky a dobové filozofie, takže své hrdiny a jejich osudy zasazuje do z historického hlediska bezchybného prostředí, Dan Brown své dobrodružné příběhy píše s vědomím, že drtivé většině čtenářů je historická realita ukradená, takže to hází tak nějak od oka a jeho knihy při hlubším rozboru neobstojí. To pochopitelně nevadí tomu, aby měl větší komerční úspěch. Černá smrt funguje jako dobrodružný mysteriózní příběh, kdy divák může obdivovat temnou atmosféru země zasažené ničivou epidemií a střetem náboženských hodnot. Hluboké lesy, loupežníci a jejich krvavý střet s výpravou, močály tonoucí v oparu a tajemná vesnice, kde řádí čarodějnice, to všechno jsou žánrové rekvizity, které jsou zručně využité, a spolu se solidním obsazením vytvářejí i solidní divákův dojem. Jako historický příběh to ale neobstojí, protože konflikt mezi křesťanstvím a pohanstvím byl vybojovaný už o pár století předtím a křesťanství dokázalo lidovou pověrčivost a nejrůznější kulty úspěšně vstřebat. Jednotlivé náboženské hereze a konflikty probíhaly na jiné úrovni, ale to opravdu pro běžného filmového fanouška není podstatné. Spíš mi jde o takové ty scénáristické kotrmelce, jako když v bezvýchodné situaci dva vyčerpaní zajatí žoldnéři oslabení trýzněním se osvobodí z pout a během okamžiku zlomí odpor celé vesnice vzbouřenců. Přesto všechno má ode mě Černá smrt solidních 60 % celkového dojmu. (29.11.2010)

Horor o moru s panem Fazolkou, název jako má oblíbená značka lihovin! No co víc chtít? Snad už jen horor o moru s panem Fazolkou. Tohle nebyl Jim Beam! To jen Sean Bean vytáhl ze skříně kostým Boromira, vyměnil ve vlasech olej a vystřihl si ortodoxní kudlanku, která těm hnusným ateistům ukazuje, zač je toho zduřelá uzlina. Nicméně v žádném případě neurazil a navíc paní Fan Houtenová vyrostla tak, že bych si od ní klidně nechal zahřát pneumatiky před Velkou cenou! (19.08.2010)

Tvůrčím způsobem osobité, atypické a vyjmečně temné. Svým šedivým tónováním a neutuchající mysteriózní náladou to silně evokuje Annaudovu klasiku Jméno Růže. Jen Bean a spol trochu více šermují meči a sem tam někomu upadne ruka, noha a nebo rovnou hlava. Není to divoká bestiální jízda, ani horor. Zajímavě to ale osciluje v (anti)náboženské tématice, protože každý z hlavních hrdinů názorově vyjadřujě nějaký postoj k věci a zároveň každý z nich je v podstatě záporný. Tedy ryze individualistický a tématicky poměrně zdatný film o křesťanství a pohanství, příčemž nelze jasně definovat vítěze a tu správnou cestu. Se zvučnějším režisérem by to bylo možná ještě větší a působívější, tady ty ambice ale zcela jasně absentovaly, mělo se jednat o malý, komorní film. A je naprosto jasné, kde se tvůrci castingově inspirovali při skládání GOT. Carice van Houten božská a Bean - to je už stará známá písnička. (10.07.2017)