Úplné zatmenie

Leonardo DiCaprio (ve svém předhvězdném období) a David Thewlis ukážou pindíky, Romane Bohringer odhalí všechno. A Agnieszka Holland překvapí poměrně uloudanou a nikterak objevnou režií. Verlaine a Rimbaud. Moc dobře je známe ze středoškolských osnov. Dvě persony, hodně chlastu, hodně sexu, hodně vzteku. Starší (a slabošský) Verlaine dostane od talentovaného mladíka (a nevychovaného sobce) dopis s básněmi, je uchvácen, pozve ho k sobě do Paříže, vypukne mezi nimi vášnivý i zvláštní vztah, který má neblahý vliv na Verlainovo manželství i celou osobnost. Dialogy jsou hutné, scény pomalé, zapamatovatelné momenty chybí. A ač skvěle zahranou, tak tuhle slabošsko-otravně-zakomplexovaně-vzpurnou dvojku by člověk v reálném životě potkal nechtěl. (09.05.2024)

Poprvé jsem toto dílko viděl kdysi ve francouzském institutu (btw za přímé účasti Agnieszky Holland) se simultánním překladem do sluchátek, a přesto to bylo působivé. Režisérka má bezpochyby poctivý přístup, výborně zvládá řemeslo a vybírá si atraktivní (tohle slovo začíná pomalu ale jistě znít jako nadávka, teď tak ovšem není míněno;) témata. Tentokrát navíc projevila neuvěřitelný cit pro výběr herců - nejlepší je asi Thewlis, ale i DiCaprio nebo Bohringerová předvádějí skvělé výkony a typově jako by se s nimi počítalo už od scénáře. Skvělý psychologický film o dominanci a submisivitě, sebereflexi, svobodě, lásce (často sobecké, jak už to tak bývá), závislosti, umění a jednom mýtu, který bylo už dávno potřeba zbořit. K tomu bod navíc za skvěle vystiženou dobovou atmsféru. Btw je zajímavé, kolik slušných věcí, v období mezi Gilbertem Grapem a Romeem a Julií, DiCaprio natočil; je škoda, že mu po zmíněném období začal docházet dech, potenciál byl obrovský... (13.01.2008)

Takže máme tu spleť postáv, kde Rimbaud je mladý manipulátor - geniálny, ale odporný, Verlaine je sebaľútostivý slaboch, ktorý si svoju frustráciu vybíja na manželke a čaká, že ho bude ľutovať. Takéto typy by človek v živote stretnúť nechcel a preto divák jednoducho nedokáže sympatizovať s hlavnými hrdinami a nemá sa čoho chytiť. Inak herecké výkony sú tu dobré, ale dej nudí a priznám sa, že som nemal chuť stále sledovať bozkávanie medzi Jackom Dawsonom a profesorom Lupinom. (23.01.2015)

Tak toto bolo čo?! Mohlo to byť o akýchkoľvek dvoch homosexuálnych hošanoch, ale Agniežka si zobrala dvoch temer najvýznamnejších básnikov v histórií, aby ich životné poetické dielo mohla totálne odignorovať. Taktiež vo francúzskej hisorií nie som až tak doma, ale nemôžem sa ubrániť pocitu, že história sa tu k prospechu veci celkom znásilňovala. Zahrané to bolo síce obdivuhodne, ale stále neprirodzene. (Verlainova postava sa vyvýjala úplne mimózne). Zlatá skrotená hora, ktorá síce bola o dvoch nepodstatných cowboyoch, schováva do vrecka túto suverénne sa tváriacu, ale zlátaninu. Tie 2 * asi len za Rimbaudovo "Keď niekomu ubližuješ, maj k nemu aspoň toľko úcty, že sa mu hneď nezačneš v slzách ospravedlňovať..." To je v zásade asi aj to jedné, čo mi utkvelo v pamäti (okrem odvšadiaľ vykúkajúcich penisov...bľah!) (24.04.2013)

Tak strašně moc jsem se těšila, že se mi tenhle film bude líbit, až jsem byla přímo děsivě zklamaná. Prokletí básníci jsou moje nejoblíbenější poezie a proto jsem čekala, že ve mně ten film bude vyvolávat stejné pocity, jako když čtu ty prohnilé verše, ale ono ne... Výkony představitelů jsou sice vynikající, ale oni spíš hrají v romantickém dramatu z Francie devatenáctého století než ve fresce popisující jednu z nejintenzivnějších etap vývoje poezie. Oni nepijí absinth, aby se dostali za dveře, které ještě nikdo nikdy neotevřel, oni ho pijí proto, aby se mohli chechtat zpití na ulici. Oni se nemilují proto, že by jim jejich nehynoucí touha nedala jinou možnost, mám pocit, že jenom aby hlavně naštvali Verlainovu manželku. Oni neumírají, protože by už na tomto světě nenacházeli uspokojení, ale pomalu vyhasínají. Možná je to pravda, ale potom je to nudná pravda. Také mi silně vadí absence jakékoliv dechberoucí scény. Strašně nerada to říkám, ale tenhle film mi přišel velmi... přízemní. A to je ta poslední věc, jak by mi měl připadat. (10.08.2008)