Větší, silnější, rychlejší

Tento dokument vám nabídne pohled na falešnou Ameriku, ale zároveň pustí ke slovu všechny obhájce steroidů, kteří vám budou po celou dobu gumovat mozky s tím, že steroidy jsou skvělé a tělu pomáhají, ve sportu by se měly povolit, protože se z něho nedají vytlačit, zkrátka, píchejte si to každý den, je to jen šport. (09.01.2011)

Po prvních pár minutách jsem měl chuť si pustit celou Schwarzeneggerovu a Stallonovu filmografii :). Jinak tenhle dokument vám vlastně zopakuje všechny pro a proti steroidového průmyslu, které už víte, ale možná se je jen nevybavíte. Je třeba uznat, že obě strany mají dobré argumenty a tak je asi mířený i celý dokument. To hlavně kvůli Chrisi Bellvoi, který stojí přesně mezi a má tedy neutrální názor a je vidět, že s tím bojuje. Každopádně steroidy by ve sportu (olympiády atd.) měly být zakázany. Jestli se chce někdo dopovat, aby vypadal líp, to je jeho věc. Nikdo nikomu nenařizuje přestat kouřit či pít. Ale když je to součástí soutěže, to už je horší. Právě jak ukazuje tenhle dokument... (07.12.2008)

Hlášky: Chris Bell: - "V kultuře, kde druhé místo znamená být první mezi poraženými, jsou skuteční hrdinové ti, kteří vyhrávají za každou cenu." & Chris Bell: - "Tohle je Amerika. Jsme nejlepší země na světě. Můžete nám říkat národ na steroidech. Ale co ty dlouhodobé vedlejší účinky? Pro mě a mé bratry nejsou steroidy problém. Jsou jenom dalším vedlejším účinkem toho, že jsme Američané." (30.07.2012)

Slušný dokument na zajímavé téma, navíc na rozdíl od Moorových filmů je přítomen osobní kontakt tvůrce se steroidy v jeho vlastní rodině. Jediné, co mi vadilo, je celkem velká příležitost vyjádření se pro Grega Valentina, steroidového idiota - proč se nezmiňují o tom, že se Valentinovi rozpadly jako vedlejší výsledek užívání steroidů oba bicepsy a naopak ho nechají vykřikovat neověřené nesmysly jakože Arnold bere steroidy od 12 let, takže mohl vyhrát první soutěž v 19? Přitom chybí vyjádření samotného Arnolda, aby se konečně tahle otázka vyřešila :) Jinak mě dokument přesvědčil o tom, že se mám vykašlat na posilování poctivě a klidně můžu začít sypat, protože se zas tak moc nestane - díky! :) (28.09.2008)

"Země, kde být druhý znamená být první poražený." Nic tak nevystihuje sebeprezentaci Spojených států jako tahle věta. Když naši přivezou bronz je to sláva, když Američani přivezou bronz, plivou na ně. Z takového tlaku vyplývá obrovská frustrace, sebeobviňování (Chrisův starší brácha byl těžkej notor), přehnaná touha po zlepšení mimo svoje možnosti nebo skutečný potřeby. Přes některé nedostatky zde již zmiňované musím dát maximum, protože máloco mě v poslední době tak bavilo a tak zaujalo svým úhlem pohledu. Chris Bell použil téma steroidů, aby se jejich prostřednictvím vyjádřil k americkému snu. Člověk (a Američan též) je ve své podstatě dost slabé individuum a pokud je neustále bombardované vzory "těch, co to někam dotáhli" a proti tomu "být druhý je špatný", co z toho vzejde? Nestačí bejt sám se sebou spokojenej, když se mám jen dobře, ne úžasně? V zemi kolektivního individualismu ne, to je společenský tabu. I za cenu zdravýho rozumu a ztráty soudnosti. (01.04.2010)