Větší, silnější, rychlejší

Další z řady počinů současné vlny jakýchsi "nových dokumentů", které se populárně-naučnou formou snaží o reflexi aktuálních politických a společenských témat (v USA zejména Michael Moore, u nás pak Klusák - Remunda s Českým snem nebo Ženy pro měny Eriky Hníkové). Téma je víc než příhodné - v podstatě primitivní americká honba za vítězstvím přesně dle oficiální synopse filmu ("Američané milují vítěze a nesnášejí poražené“). Chris Bell postupuje ve výstavbě tématu sice dle osvědčeného "moorovského" stylu, ale předkládá divákovi skutečně zasvěcený pohled na celou problematiku i s několika poměrně trefnými přesahy, které přesně postihují mnohdy Evropany právem zesměšňovanou americkou mentalitu. Ke konci už ovšem ztráci film tempo a trochu se točí na jednom místě, což lze ovšem omluvit, vzhledem k tomu, že se jedná o debut. Každopádně velmi velmi zajímavý kousek. (13.07.2008)

Především o steroidech a o američanech, kteří je berou. Amerika je dominantní stát a mnoho lidí se snaží být nejlepší a né jen tou přírodní cestou. Sáhnou až k drogám "Sterioidům" aby si splnili svůj Americký sen. Celkem zajímavý dokument plný mnoho informací o steroidech, z pohledu jedné rodiny, atletů, kulturistů a politiků. (18.04.2011)

Mě hodně blízké a atraktivní téma velkých a dokonalých mužů (nakopávačů prdelí), protože jsem vždy ty nespočetná kila svalového objemu chtěl a o vypracovaná figuře alá Rambo ani nemluvě (kdo by to taky sakra nechtěl, že?). Pár desítek hodin strávených v posilovně, snažíc se vyrýsovat co jenom jde, jsem si také protrpěl, takže o chtíči supermanových rozměrů vím své. Chris Bell tento stylový a veřejně jistě akceptovaný dokument podal tou nejzáživnější formou a skloubil poznání se zábavou více než uspokojivě. „Američané milují vítěze a nesnášejí poražené,“ dost troufalý, ale také výstižný argument, o který se celý snímek opírá a těží z něj. Realistické, pravdivé, šokující, varovné, emotivní a až ironické, vůči "supervíře" pravého američana. Termín zbytečný tu nehledejte, protože těchto dokumetů není nikdy dost. Hodnocení: 9/10. BTW: že samotný kongresman Henry Waxman nevěděl od kolika je v americe legálně dostupný alkohol (to ksakru vím i já), je dost zarážející a nepříčetné = dobrá vizitka ameriky, nemyslíte? (04.10.2008)

Po prvních pár minutách jsem měl chuť si pustit celou Schwarzeneggerovu a Stallonovu filmografii :). Jinak tenhle dokument vám vlastně zopakuje všechny pro a proti steroidového průmyslu, které už víte, ale možná se je jen nevybavíte. Je třeba uznat, že obě strany mají dobré argumenty a tak je asi mířený i celý dokument. To hlavně kvůli Chrisi Bellvoi, který stojí přesně mezi a má tedy neutrální názor a je vidět, že s tím bojuje. Každopádně steroidy by ve sportu (olympiády atd.) měly být zakázany. Jestli se chce někdo dopovat, aby vypadal líp, to je jeho věc. Nikdo nikomu nenařizuje přestat kouřit či pít. Ale když je to součástí soutěže, to už je horší. Právě jak ukazuje tenhle dokument... (07.12.2008)

Filmařsky nápadité, mooreovsky manipulativní a nechutně nechutné pro obdivovatele čistého antického ideálu krásy. Demytizace "velkého zlého steroidového bubáka" je působivá, nicméně na trase 105 minut ztrácí dech, pan Bell zjevně posiluje na objem a nikoli na výdrž:) Lze také polemizovat s metaforou amerického národa na steroidech, steroidy jsou externalitou bytí člověkem západní výkonnostní mentality, toho, že vedle touhy dotáhnout to /závaží/ nejvýš máme k dispozici technickomedicínské vymoženosti i deficit morálního a kritického vědomí. A snížené rozpoznávací schopnosti, jež vykazovala většina oněch " I am gonna be the next Arnie" asexuálních blázínků, kteří si nevšimli, že Mr. Olympia Expres ujel před dvaceti lety. A ačkoliv uznávám brilanci Bellova dokumentu, který nepostrádá i určitý studenoválečný podton, připadám si jaksi šizena- naservírovaní experti, fakta, tabulky, všechno včetně závěrů udělal někdo za mě. S konečným ortelem ve věci steroidy počkám. Během studia v knihovně nebo rozhovoru s Tetsuem bych se poučila více. P.S. Presumpce neviny platí i ve vrcholovém sportu. (25.08.2008)