슈퍼맨이었던 사나이
A Man Who Was Superman
Réžia:
Yoon-cheol JeongKamera:
Young-hwan ChoiObsahy(1)
Co nás žene do světa fantazie, plné smyšlených postav, hrdinů se super schopnostmi a dobrých konců? V životě se může stát cokoli, ne vždy je to dobré a někdy se prostě přihodí tak strašné věci, že nás mozek donutí zapomenout a odebrat se do tohoto světa. Příběh našeho hrdiny začíná stejnou tragickou událostí a vede nás jeho pozdějším životem v roli supermana pomáhajícího bezbranným a chránícího pořádek. Korejská tragikomedie ze života, u které se člověk musí zamyslet, jestli opravdu není smyšlený svět plný hrdinů lepší než realita. Opravdu se člověk musí nejprve zbláznit a odebrat se do tohoto světa aby byl schopen pomáhat a projevit přirozenou lidskost nám vrozenou a přesto všemi tak úspěšně potlačovanou? (Kiyoshi)
(viac)Recenzie (45)
Těžko říct, jestli kdy nějakému filmu tak pomohla rapidní změna žánru jakou krátce za polovinou prodělal Muž který byl Supermanem. To, že se sice jedná o něco mnohem dramatičtějšího než naznačuje první, lehce crazy, hodinka sice pochopíte hned, ale závěrečné drama s osvětlením celé situace dá celému filmu úplně jiný rozměr a ve výsledku ho posune o dost dál než bych byl po první hodině řekl. Osobně ale pro mě zůstává nejcenějším na tomto filmu jeho optimistické vyznění, které je vzhledem k některým událostem které film byť jen letmo zpracovává nanejvýš překvapivé. Kdyby se film trošku prostříhal (ano, hlavně v první polovině), celkový zážitek by mohl být mnohem větší. 75 % ()
Korejský předchůdce amerického Defendora. SPOILER: Kýčovitě dojemný film o muži, v jehož mysli se jako obranný mechanismus před psychickým utrpením vytvoří úniková iluze že je supermanem, kterážto iluze mu sice pomáhá přežít ve světě a činit dobro na všechny strany, ale nakonec ho také zahubí. Ovšem šťastného. Tragikomedie postupně zvážní (když divák zjistí, jak se vlastně věci ve skutečnosti mají) a vše pak končí zdlouhavým patetickým závěrem, za který bych normálně okamžitě strhával body, ale u východoasijských filmů mi to nevím proč příliš nevadí, tak nějak se mi to k nim hodí. ()
Příběh bláznivého chlapíka, přesvědčeného o svých supermanských schopnostech, neúnavně na ulicích strážícího veřejný pořádek, pomáhajícího stařenkám a zachraňujícího lidi, není prost zdlouhavých pasáží, předvídatelného mustru a tlačení na sladkobolnou pilu... Pokud však chlápek neblábolí a koná, má sympatie zajištěny a drží film v příjemné a lehce zábavné civilní rovině, ve které má i blázen šanci na svou Wonder Woman... V případě našeho hrdiny jak jinak, než na stále krásnou a velmi ženskou Jeon Ji-hyeon. :) 7/10 ()
Většinu času film působí dost bláznivě kvůli ústřední postavě a to rozhodně nemyslim bláznivou komedii, spíš tak nějak divně to působí a opravdu jen lehce vtipně, čemuž napomáhá i velice chytře natočený Supermanovy činy, ale postupem času se z toho vyklube opět něco daleko víc, něco co svojí silou nakonec předčilo moje očekávání a závěr je prostě vynikající ()
3-4 hvězdičky a mírné zklamání. Námět je sice dobrý - příběh muže, který se zbláznil po smrti své ženy a dcery v autonehodě a od té doby si myslel, že je supermanem a pomáhal všem lidem okolo; konec je také pěkný a dojemný, navíc Hwang Jeong-min hrál svou roli hodně přesvědčivě... to všechno ano. Co mě však zklamalo, byla Jeon Ji-hyeon, má oblíbená korejská herečka, kvůli které jsem se taky na film podívala. Jistě, takový příběh sice potřeboval jistého sledovatele, komu se život a motivy "supermana" odhalí, ale právě proto tam byla její role taková nijaká a její charakter naprosto nevykreslený. Zkrátka taková loutka, která kouká, co to ten superman vlastně dělá. Krom toho, první polovina filmu se hodně táhla, takže i když film má jen 102 minut, zdálo se mi, že měl víc než dvě hodiny. Proto mě pak "A Man Who Was Superman" trochu zklamal, protože obecně mám filmy s Jeon Ji-hyeon ráda a nejspíš jsem čekala, že to bude mnohem lepší. ~(3,6★)~ ()
Reklama