Dohodnuto

Milý, až úhledný, film o tom, že, když se potká člověk s člověkem a ne náboženství s náboženstvím, můžou spolu vycházet. Snímek o nenápadném kamarádství ortodoxní židovky a přesvědčené muslimky plyne hladce bez větších vzruchů a ukazuje alternativní přístup k sexu a manželství, kdy svazek domluví rodiče nebo dohazovačka a pro ženu (pravděpodobně i pro muže) je svatební noc skutečně první nocí. Proč ne, nemusíme se řídit stejnými pravidly a tradice domluveného manželství má své nesporné klady (pokud mají zúčastnění právo veta u nabízených protějšků, které jsou otřesné). ___ I tak ale z filmu, který má být o souznění překračujícím hranice náboženství, nenápadně vykukuje nesnášenlivost a opovržení nad „jinakostí“. Muslimskou dívku židovská matka její kamarádky téměř vyhodí z bytu a židovská slečna se v muslimské domácnosti odmítne napít i čaje, což je jasná urážka. Obě dvě dívky nakonec získají ženichy, které by jim záviděla skoro každá – co ale dívky z tradičních rodin, na které se takové štěstí neusměje a musí se smířit s tím, koho jí rodina vnutí? Film na to dává odpověď v postavě svobodomyslné sestřenice, která odmítla domluvenou svatbu a ortodoxní židovství. Může si sice žít po svém, ale rodina s ní skončila. Už se s ní nikdy neuvidí. Je to ně mrtvá.___ Takže, co snímek vypovídá o tradičních náboženstvích? Fajn a přijetí, pokud je akceptuješ se vším všudy. Pokud máš pochybnosti a chceš něco po svém, tak táhni dál – my tě už neznáme. (18.01.2016)

Mírumilovný film o náboženství a přátelství, které vzniklo i přes rozdílnost víry dvou dívek. Dvaadvacetiletá Rochel vyznává židovskou víru a naproti tomu Nasira je muslimkou, společně je však pojí jedna věc a tou je blížící se manželství. Jak už to tak u těchto náboženstvích bývá, je jim jejich manžel vybírán, či dokonce sňatky předem dohodnuté od útlého věku. Film je nejen o náboženství a tradicích, ale i o svobodě volby a hledání svých životních partnerů. Herecky na úrovni, obě hlavní představitelky nám krásně ukázali strasti i slasti svého života a také to, jak to může dopadnout, když se osudu trochu pomůže. A abych nezapomněl, Zoe Lister Jones mi hrozně připomíná mladou Gillian Anderson. Arranged je dalším z řady malých, nezávislých filmů s ještě menším rozpočtem, který je svěží, zábavný, nenásilný a naplňuje vás pocitem uspokojení, jen si ho nějak nedokážu převést na plátno toho našeho skutečného světa. (7/10) (23.12.2008)

Vcelku pohodový pohled na multikulturní společnost, díky kterému jsem se utvrdil ve svém přesvědčení, že minority, jež jsou nejvíc slyšet, protože jsou údajně diskriminovány majoritní společností, samy neoplývají tolerancí vůči ostatním. Samotný příběh byl depresivně vtipný, nejzábavnější bylo zjištění, že kdyby Židé a muslimové neměli pro svého boha rozdílná jména, zas by se až tak moc nelišili, proto film jen upevnil mou jistotu v tom, že je nejlepší být ateistou. (22.05.2017)

Možná pohádka, ale rozhodně hezká pohádka o možnostech soužití muslimské a židovské komunity. Naše společnost potřebuje víc takových filmů, které ukazují, že víra a tradice nemusí tolerantní lidi rozdělovat, protože hodnoty jako láska nebo přátelství jsou pro všechny lidi stejné. Škoda, že se podobné snímky nedostávají do běžné distribuce. (02.01.2010)

Arranged nie je v mojich očiach o iných vierach, o rozdieloch medzi židmi a muslimami, i keď sa tomu dosledne venuje. Je o hľadaní miesta v života, o hľadaní seba samého vo svete plnom tradícií a predsudkov. O všetkom tomto i iných veciach rozpráva neuveriteľne láskavo, pokorne a jednoducho ( v tom najlepšom slova zmysle ). Herecky objavné, režisérsky tlmené, vo všetkých smeroch príjemné a pozitívne. (08.02.2009)