Bitkári

Člověk až někdy žasne jak se může stokrát viděný "karate kit" příběh uchytit v moderní době, ale tady se to doopravdy povedlo. Pomineme veškeré klišé o outsiderovi, kterého trénuje moudrý učitel, aby nakonec společně zvítězili tak, že mladší nakope prdel soupeři a starší pro změnu vyřeší své rodinné problémy. Je to neskutečně okaté, do očí bijící, nicméně akce je velmi zajímavá a herecky opět strhující Djimon Hounsou - tenhle člověk má tak neskutečně syrové, explicitní herectví až se tají dech. Ukázal to v Gladiátorovi, v Diamantu a teď to dokazuje znova a doslova na minimu prostoru. Hlavně kvůli němu se tohle dá přežít, i když nálepka "no brain" je samozřejmostí. (04.11.2008)

Jop, takovejhle malej akční filmek jsem asi potřeboval. Příběh je sice originální jako rozcvička kickboxera v patnáctém roce tréninku, ale nevadí, protože důležitý je způsob podání. Ačkoliv má snímek téměř 110 minut, ani jednou jsem se nestihl nudit. Hlavní hrdina jasnej sympaťák, působil na mě jako mix Christiana Ronalda, Sashy Mitchella a Lorena Avedona, možná má od každého trochu, každopádně byste měli vědět, že se jmenuje Sean Faris. V cestě za finálním roundkickem jej provází charizmatický Djimon "Nabušenec První" Hounson, namachrovaný Cam Gigandet, potoky potu, spousta technik brazilského jiu-jitsu či izraelského krav maga a několik vedlejších postav. Zrežírováno dynamicky. Závěrečný Beatdown měl trochu nečekaný průběh (to gesto v semifinále se mi líbilo), souboje vcelku ok, hodně škrtících hmatů či pákových technik, jen ten poslední duel mohl být o trochu delší nebo ještě víc "vytunningovaný". 70% Užil jsem si to náramně. P.S.: malá výtka tvůrcům - capoeira neznamená jen efektní horizontální vrut, salto dozadu nebo stoj na jedné ruce... a pak inkasovat jedno dělo do ksichtu a šmitec (viz zde Craig Raboteau nebo v The Quest Cesar Carneiro)... capoeira umí být hodně kontaktní, tvrdá a nevypočitatelná. Snad vám to Lateef Crowder coby Eddy Gorgdo v Tekkenovi předvede... (28.07.2008)

|60%| Vcelku ucházející záležitost – tak na jedno pohodové shlédnutí. Jak už je tu párkrát zmíněno, děj se trochu podobá obdobným počinům, jako je Karate Kid apod. Možné to je – akorát je to pojato rádoby moderním stylem. Zezačátku mě to moc nechytlo, nedokázal jsem si utvořit dostatečný vztah k hlavní postavě, ale to časem víceméně vyprchalo. Bylo tu pár scén a věcí, které mě nebavili, ale zase to mělo na druhou stránku i své klady. Tak si to rozdělíme na klady a zápory. Začneme zápory. Pár postav mě tu moc nechytlo, třeba Amber Heard je pěkná ženská – doslova k nakousnutí, ale sem se mi moc nehodila, ta láska k hl.hrdinovi Seanu Farisovi byla prostě do filmu nuceně vložena. Evan Peters neměl špatnou postavu, ale chvílemi mi lezl na nervy. Bitky mohli být natočeny trochu lépe, ale neměl jsem s nimi velký problém, jen finální zápas mohl být delší a lepší. Klady. Celkem rychlé tempo filmu od 2/3 mě to začalo bavit. Hlavní záporák se opravdu povedl. I ta hudba (písně) – to se dalo poslouchat dobře. No, určitě se nejedná o nezapomenutelný zážitek, je to taková jednohubka, která mě ničím ale neurazila. (05.07.2016)

Spojte příběhem serii Karate Kid a vizuálně Lets dance 2 a vznikne Never Back Down! Je to tak, ohraný příběh okořeněn výborným soundtrackem, stylovým nasvícením a jakš takš dobrými režisérskými fígly vychází jako celek dobře, nenudí, ale bohužel ani extra neoslní, spíš se u něj divák baví a tak po hodince zapomenene, že se na něco díval. Amber Heard má Keiřin úsměv a jinak je to cela Britney :-) Tři a půl hvězdičky, 70% (11.08.2008)

Podle názvu jsem čekal film, který bude inspirací a půjde si svou vlastní cestou (duh). Místo toho jsem ale dostal tuctovou teenager akci, ve které se splní snad každá klišé scéna a předvídat ji můžu na míle daleko. Jake se přestěhuje s bráchou a mamčou na nové místo, první den ve škole udělá super dojem a vyhlídne si svou budoucí holku. To se přece stává každému. Vrásky na čele mu ale dělá Ryan, neboli namyšlený násilník, který hledá sám sebe v situacích, kdy může ubližovat ostatním. Je to totiž zkušený bojovník. Jednou takhle nakope Jakeovi a od té chvíle je děj předurčen bez překvapení. Jake bezdůvodně přesedlá z amerického fotbalu (o kterém od scény se stěhováním nepadne ani slovo) na smíšené bojové umění, nakope Ryanovi prdel a získá krásnou holku. A to mě na filmu štvalo nejvíce. Jake je hráčem amerického fotbalu a jen kvůli jednomu úderu, kterým ve vypjaté situaci sundá protihráče, je nám automaticky podsunuto, že je předurčen k dráze bojovníka. Motivaci k tomu nemá žádnou a celou dobu se tváří, že tohle dělat nechce, až teda jednoho dne řekne, že nic jiného si nepřeje. Proč se po přestěhování nepřihlásil v nové škole do fotbalového týmu? Nevíme, nikdo se o tom nezmíní. Takhle se opravdu tyhle typy filmů netočí. (20.09.2014)