Bitkári

Never back down je prošpikovaný strašným množstvím klišé, stupidních keců a vším co je obvykle spojený s filmem, kde hlavní postava přechazí na novou školu, ale tady na tom fakt nesejde, protože příběh je neuvěřitelně svižnej, zábavnej a do toho parádní rvačky, bitky, mlácení a to všechno ve skvělým a zajímavě natočeným zpracování od normálních mlátiček, až po skvělý kung-fu komba + konečnej parádní duel a to všechno v celým filmu podporovaný fakt úžasně chytlavým a vytuněným soundtrackem. Samozřejmě příběhově to je fakt naprosto typická tuctovka, akorát okořeněná bitkama, ale tak neskutečně zábavná, že sem nebyl moc daleko abych tomu dal 5*, snad jen ta délka by mohla být menší, ale zároveň nemůžu říct, že bych se byť jen na malou chvilku nudil, to v žádným případě, jen by to bylo asi víc přímočařejší a efektivnější. (28.07.2008)

Jop, takovejhle malej akční filmek jsem asi potřeboval. Příběh je sice originální jako rozcvička kickboxera v patnáctém roce tréninku, ale nevadí, protože důležitý je způsob podání. Ačkoliv má snímek téměř 110 minut, ani jednou jsem se nestihl nudit. Hlavní hrdina jasnej sympaťák, působil na mě jako mix Christiana Ronalda, Sashy Mitchella a Lorena Avedona, možná má od každého trochu, každopádně byste měli vědět, že se jmenuje Sean Faris. V cestě za finálním roundkickem jej provází charizmatický Djimon "Nabušenec První" Hounson, namachrovaný Cam Gigandet, potoky potu, spousta technik brazilského jiu-jitsu či izraelského krav maga a několik vedlejších postav. Zrežírováno dynamicky. Závěrečný Beatdown měl trochu nečekaný průběh (to gesto v semifinále se mi líbilo), souboje vcelku ok, hodně škrtících hmatů či pákových technik, jen ten poslední duel mohl být o trochu delší nebo ještě víc "vytunningovaný". 70% Užil jsem si to náramně. P.S.: malá výtka tvůrcům - capoeira neznamená jen efektní horizontální vrut, salto dozadu nebo stoj na jedné ruce... a pak inkasovat jedno dělo do ksichtu a šmitec (viz zde Craig Raboteau nebo v The Quest Cesar Carneiro)... capoeira umí být hodně kontaktní, tvrdá a nevypočitatelná. Snad vám to Lateef Crowder coby Eddy Gorgdo v Tekkenovi předvede... (28.07.2008)

Film se tváří velice dynamicky a mladě – střihem a hudbou. Když si však tohle odmyslíme, zůstane klišovitá historka pro teenagery, kterou jakoby psala jejich staropanenská teta. A vzpomněla si přitom na Karate Kida a Klub rváčů. Příběh nemůže být provařenější – outsider s trablemi, leč dobrým srdcem – proti zlému školnímu idolovi vytuněnému fotříkovými prachami a jeho zjevně drtivou výchovou. Kdopak asi vyhraje? Přidejte jednoho kamaráda šprta, jednu krásku, jednoho otcovského mentora – a máme hotovo. Dialogy by se hodily pro mnohem starší postavy, a to ještě jen z románů červené knihovny. Pohnutky postav jsou vysvětleny na úrovni psychologie z pomocné školy. Ještě navíc nedůsledně, protože trenér nejprve zakazuje jakýkoliv rvaní mimo školu a pak ho doporučí. Mužská linka (spolužáci, zlý školní idol a hlavně statný trenér) mi připadala podprahově dost homo. Holky jsou jen na okrasu. A je to šíleně nudný. SHRNUTÍ: Jak získat dívku svých snů, uznání spolužáků a trenéra, náklonnost bratra i matky – a to vše několika kopanci a údery pěstí. (03.05.2022)

Setsakra zábavnej oddychovej sterilní produkt pro americké teenagery, teploušskou hudbou počínaje a všudypřítomnými party kelímky a buchtama ve vířivce konče. Jo a taky se tam perou. Bitky jsou fajn a dobře se na ně kouká. Hlavní hrdina je kříženec Cristiana Ronalda a Christiana Balea (vzhledově) a pere se tam s týpkem co vypadá jak slizáckej Daniel Craig rádoby ze střední. Je až sranda jak je to šablonovitě natočený, až na to že nejsou 80s takže tam neni trenér asiat, ale drsnej a fakt dobrej Djimon Hounsou. 70% (28.08.2008)

Nejlepší kravina posledních měsíců. A dost odvážný návrat dětí MTV k osmdesátkám. V Nikdy to nevzdávej se spolu tak dlouho perou nový Karate Kid a Klub rváčů pro diváky TRL, až jednoznačně vyhraje ten první. A vymlátí pekvapivě silnou arénovku, přenesenou do dnešní odchlupené, nagelované, odsmraděné a jinak metrosexuální doby. Wadlowův nátěr používá osvědčená klišé i postavy (mentor s bradkou, slizský záporák a jeho povolná buchta... a dojde i na rastamana), akorát v našláplé videoklipové formě. Jen houšť. (20.07.2008)