New York, milujem ťa

Vzhledem k tomu, že jsem Paříži dala tři hvězdičky, tak opravdu nevím, jak s tím naložit teď. Mezi filmy je podle mě zhruba dvojstupňový rozdíl, ale na jednu to zase není, takže dvě. Tentokrát jsem si po většinu času říkala, co asi mě podle tvůrců mělo na jednotlivých segmentech zaujmout. Ten s tím puberťákem v Central parku mi přišel v celkovém kontextu jako pěst na oko, jiné zase vypadaly, že by potřebovaly delší stopáž, aby se dokázaly správně rozležet. A jiné by se přede mnou zase nerozležely, i kdyby na to měly tři hodiny a fungl nové kanape. Nejvíc mě zaujala překrásně malířsky komponovaná rozprávka Shekhara Kapura a potom extempore Ethana Hawkea. Dál se mi ještě líbil úsek o malíři, ale to hlavně proto, že se mi líbila ta malba. Jinak nic, prošumí, vyprchá, ve mně nezůstane. (23.06.2010)

Je to jako drahá bonboniéra ze které někdo snědl všechny bonbóny - vkusné, ale prázdné. Líbivá hudba a kloboučky většiny pánského hereckého ansámblu nahazují "inteligentní" atmosféru New Yorku jako města umělců a otevřených lidí. V Paříži jsme viděli i odvrácenou tvář města, zde se ničeho takového nedočkáme. To celkové prolínání povídek se mi taky moc nelíbilo a působilo to na mne spíše rušivě. Nejhorší, ale je že se mi opravdu líbily jen dvě povídky (ta s vozíčkářkou a pak ta jak Ethan Hawk balí Maggie Q u cigarety). A zaujala mě ještě ta se zesnulým malířem. Zbytek šel mimo mně a i když byli herci dobří všude, prostě mě na to nebavilo koukat. (06.02.2010)

New York je pre mna ovela znesitelnejsi ako Pariz. Rozbeh bol trosku pomalsi, ale potom to prislo... Za seba mozem povedat, ze pre mna bolo najemotivnejsie duo Bradley Cooper a Drea de Matteo a absolutna dokonalost bola sekvencia Shaia LaBeouf a Julie Christie. Nesmiem vsak zabudnut ani na Cloris Leachman a Eli Wallacha, pretoze ti excelovali nie len herecky, ale i hlaskami. Nemam co vytknut, ja som maximalne spokojna. PS: V celom filme som videla viac ludi s cigaretou ako za 30 americkych hollywoodskych filmov dokopy :D (22.01.2010)

New Yorku, nemiluji Tě, ale mám Tě ráda! A musím uznat, že mě Tvé kouzlo očarovalo. Tvůj osobitý charakter metropole, kde se prolínají tisíce, ne miliony příběhů lidí nejrůznějších kultur, náboženských vyznání a charakterů mne přistihly v tom nejlepším možném rozpoložení pro sledování osudů osob, které sebou nesou příběhy plné poetiky a často vystihují během pár minut to, co nedokáže leckterý celovečerní film. Celá tato spleť a různorodost dává tomuto snímku nezaměnitelnou tvář, která se mi dostala pod kůži. Stejně jako s rozmanitostí jednotlivých charakterů a situací, setkáváme se zde i se rozličnými podobami lásky. Židovský pár, vztah holčičky a jejího "manny", pár haštěřivých manželů slavících 63.leté výročí svatby či další až platonické projevy lásky, které jsou tu vyjádřeny velice poutavým a uvěřitelným způsobem a často až na hranici normálnosti, kdy si člověk říká, jak zvláštní a jiní lidé mohou být. Když přemýšlím, jaký střípek z životů bych vyzvihla, nemůžu se rozhodnout, protože všechny jsou mi více či méně sympatické. Líbí se mi, jak děj krásně plyne a jak se osudy jednotlivých osob proplétají a vytváří tak ŽIVOT. Naprosto mi vyhovovala stopáž a popravdě, už dlouho jsem nesledovala film s takovým zaujetím a vtáhnutím do děje, jako New Yorku, miluji Tě. Když už se film blížil ke konci, přála jsem si, aby nekončil. Abych mohla ještě dál sledovat zajímavé postřehy, které si píše každý sám. Nesmím zapomenout na hudbu, která skvěle podtrhovala atmosféru snímku a hlavně No Surprises od Radiohead. Až teď jsem si uvědomila, že to je skladba, která se nachází na začátku 6. série House MD a kterou tak zbožňuju - jak ten úvodní dvoudíl, tak píseň. Ideální film pro strávení pěkného večera se svou drahou polovičkou, rozhodně doporučuji. A proč 4*? Protože New York mě polechtal, poškádlil, ale nedostal mě tak hluboce. Ale to nevadí, protože na něj budu i tak vzpomínat ještě nějaký čas. P.S. Nechápu to nízké hodnocení, byl to opravdu kouzelný filmový zážitek. (22.03.2011)

Kdyz na jednom filmu pracuje deset reziseru, vznikne z toho nesouroda slatanina bez hlavy a paty, ze ktere pochopite jen to, ze je New York mestem spousty narodnosti, vyznani a zkazenosti vseho druhu (coz vi kazdy i bez filmu). Po tomhle bych nemela ani nejmensi chut tam jet. Z vetsiny pribehu jsem vubec nepoznala, co tim chtel basnik rici, libila se mi jen cast s prijemnymi a vtipnymi stariky a story o roztomilem Antonovi Yelchinovi, zbytek sel uplne mimo me. (29.03.2010)