Rollerky

Čekal jsem Juno na kolečkách a dostal jsem umírněnou Vybíjenou pro holky co mají rády retro indie filmy. Což by samo o sobě nemuselo tolik vadit... ale mě to prostě moc nezaujalo. Ne když se hlavní postavy každou chvíli ohání vzletnými proslovy o revoltě proti systému a zažitým pořádkům, touze po markantní změně svých životů, přičemž se za podpory jinak slušné režie snaží tvářit jako strašně hluboké charaktery... ale zároveň jim scénář předepisuje ukázkovou plochost a jednoduchost, ve které je jasně vidět jak zoufale normální, obyčejné a nezajímavé jsou. Ellen Page je tu NEUVĚŘITELNĚ CUTE... ale s tím se spokojí a o nic víc se nesnaží, což mě osobně velice mrzí, protože ji jinak žeru už od Hard Candy. Nejen pseudoretro stylizací se ten film evidentně snaží zařadit do bouřlivých sedmdesétých let, ale přitom je ve svém důsledku a vyznění zoufale konzervativní. A když mě navíc nebral ani ten divný "sport" co předvádí... 6/10 (btw scéna v bazénu je za čistě subjektivních 10/10 :)) (14.01.2010)

Jásám nad příslušností k žánru feel-good komedií, roztávám u rebelující Ellen Page, mému oku lahodí stylizace do časů dávno minulých – přesto nejsem u vytržení. Sílu těchto aspektů totiž v případě Whip It cosi tupí. Že by samotné bruslení, které mě prostě a jednoduše nebavilo? S nejvyšší pravděpodobností ano, scénky s konzervativní, maloměšťáckou, ne-zas-tak-nereálnou matkou (znovu geniální Marcia Gay Harden) totiž fungují dokonale. Pamatovat si budu nejspíše i podvodní rande, bitku v bistru a oční linky Kristen Wiig. Ty zejména. 70% (30.12.2009)

Jo tyhle kolečkový brusle jsou mrchy první kategorie. Chodil jsem s holkou co na tomhle jezdícím svinstvu závodila s kopce a ta se mě jednoho dne zeptala, jestli umím na in-linech a já z gracií žižkovskýho suveréna zahlásil "to je snad jasný, že na nich umím". Ovšem pak přišel smrtící dodatek "tak fajn zejtra si skočíme na letenskou pláň, tam maj půjčovnu a zařádíme si ". Po týhle větě jsem si musel objednat panáka, abych byl schopen nádechu. Dorazíme tam a už v tý půjčovně mě tam ten půjčující chomout neopoměl ztrapnit, prej "když koukám jak si to zavazuješ, nebudeš chtít i chrániče? Jeden za 5, - kč." "Jsem ze Žižkova, my chrániče nepotřebujeme" usadil jsem chvastouna. Hned na začátku jsem se před svou holkou chtěl vyfrajeřit až na půdu a tak jsem tam zařadil nejvyšší obrátky, jedu raketovou rychlostí a cítím se jak král všech in-linů, však jen do tý doby, než se naproti mě objeví nákladní auto značky Avie z nápisem "sady, lesy, zahradnictví" celkem bleskově mě došlo, že nevím jak se brzdí, naštěstí to řidiči Avie z mých gest došlo taky a dupnul na brzdu. Po chvíli už měl na přední kapotě dárek, rozpláclýho Enšpígla. Celou dobu nebyla v parku snad ani noha, ale přesně v okamžiku když jsem se rozplác o předek Avie šla kolem parta mladejch holek čili trapnosti bylo učiněno za dost. Pak to šlo celkem v rychlím sledu, nejdřív se mě vysmál řidič Avie, pak parta holek a finálovej výsměch obstarala moje mladá. Zmoh sem jen na "klidně zavolejte ještě svým kámoškám ať se taky přijdou zasmát, ještě v sobě cítím tak 5% důstojnosti, tak bych se jí rád zbavil." No, naštěstí jsem pomalu sklouzával z předního skla na zem a smích začal ustávat. Bohužel má přítelkyně zřejmě chtěla pokračování a tak najednou "broučku, ježiši není ti něco a začala vytahovat nějakej růžovej kapesník, ty neumíš brzdit viď chudinko" no já myslel, že se poseru. To už tam samozřejmě byli i důchodci s čoklama, jeden mě začal očuchávat a prej "Asto, pán je fuj" já už poměrně zoufale na přítelku "Prosím tě odtáhni mě nějak do tý pujčovny ať už jsem kdekoli jinde, jen ne tady" a aby toho nebylo málo, tak si ještě přisadil ten puňta z půjčovny "Hlavně nezapomeň pozdravovat na Žižkově." (10.11.2011)

Famózní holčičí film, který s bezelstnou upřímností narušuje tradiční midcultový model outsiderského filmu. Zatímco jiní filmoví hrdinové od "Rockyho" po "Královnu XXL" svým snažením získávají vedle osobního vítězství také přijetí dominantní společnosti, neboť potvrzují její ideály, zdejší hrdinka bojuje za to, aby se mohla od většiny odloučit. Zatímco na začátku ji film představuje skrze její vymezování se vůči symbolům americké středostavovské společnosti (soutěže krásy, zdravé jádro školního kolektivu), postupem času tyto motivy mizí a místo toho se hrdinka plně integruje do společnosti, kterou si sama vybrala. V souladu s tím také její rodiče neprocházejí vůči její aktivitě tradičním vývojem od odmítání po okouzlení, ale prostě na volbu své dcery přistupují a učí se ji akceptovat. A vedle toho je to ohromně uhrančivá a dynamická podívaná s grandiózním hereckým obsazením. (02.12.2010)

Existuje mnoho filmů, které se zabývají podobnou tématikou. Vstoupíte do nějakého týmu, který se potácí na konci tabulky a postupně se probojujete do finále, kde buď zvítězíte nebo budete druzí. Jinak tomu není ani v tomto případě. Ellen Page je nadaná herečka, která má velkou budoucnost. Drew tam tak trochu vyčnívala z davu, ale nevadilo mi to. Přináší do filmu takové nepopsatelné kouzlo. Nejsem zklamán, ale ani ohromen. Příjemný oddechový film. (28.06.2011)