Generation Kill

Téma války (ať už je to jaká chce) nevyhledávám. Ale Generation Kill je jedna z nejlepších věcí, které jsem viděla. Také mne to svádí porovnávat s The Pacific, ale to nelze... nakonec bych psala jen spoustu zbytečností, protože oba seriály jsou o něčem úplně jiném. Nejen o jiné válce, ale i o jiných charakterech a událostech. (15.11.2011)

Mno, nevypadá to zle. Po dvou dílech to vypadá, že oproti telenovelovému Over There plném čestných a spisovně mluvících hrdinů to bude podávat válku v Iráku z poněkud reálnější perspektivy. Vojáci jsou se svými hovory o jebání, sraní a jiných aspektech pobytu na území nepřítele vlastně docela sympatičtí. Na finální soud si počkám, ale minimálně mě to zaujalo. (14.11.2008)

Seriál se rozjíždí pomalu a skoro celý poslední díl je natahovaný. Všechno mezitím je ale pravé válečné peklo. Ne v tom smyslu, že kolem hrdinů sviští v jednom kuse kulky, spíš naopak. Akce jsou nárazové a naše vojenská parta se jenom málokdy ocitne v první řadě. Čas si krátí tím, že se trumfují v hláškování a sem tam někoho sejmou. Sami jsou ale často beze spánku a o hladu a zčásti vidí, že civilové a děti se jim do mušky dostanou ne vždy náhodou. Zkrátka se snaží přežít v tom válečném bordelu. Jsou to hovada, ale po společně stráveném čase se je naučíte trochu chápat. Kupodivu se ale ani na chvíli neocitnete na jejich straně. "Díky, vojáku. Díky, že mě necháte projít po mé silnici v mé vlastní zemi." (01.11.2009)

Mariňáci, 1. průzkumný prapor při bojích v Iráku. Ehm, oni si vlastně ani moc nezaválčili. O tom je tento seriál. Dozvíte se hodně o ,,týlu“, vyslechnete spoustu ,,mouder“, ovšem opravdu chytrých myšlenek je málo. Když pomineme tu základní…. . Dělají svoji práci, plní rozkazy, seržant je čurák a kolem umírají děti. Ale domorodci to berou jinak. Každý se chová podle svýho IQ. PŘÍBĚH**** HUMOR** AKCE*** NAPĚTÍ ** Nemám problém s obsahem. Jen myslím, že třeba Mendesův Mariňák má mnohem lepší atmosféru. Tady se toho děje na tu stopáž hodně málo. Ale na druhou stranu, O TOM TO BYLO. (17.01.2009)

Vojnových filmov/seriálov zobrazujúcich vojnové konfliky novoveku je veľa. 50% z nich sa ale venuje 2. svetovej vojne a iba niekoľko málo zabrdne do najnovších (posledných 15 rokov) konfliktov. A tie sú potom často diametrálne odlišné od “druhosvetovojnových“ či “rákosnickych”. Odlišných z dôvodu, že aj moderné konflikty a spôsob ich vedenia sú iné. Vojna v Iraku trvala 28 dní a vyžiadala si na americkej strane 3993 obetí (iba na porovnanie v druhej svetovej vojne stratili Američania vyše 400 000 vojakov). Iračania svojím počtom, výcvikom a tobôž výstrojom (aj keď v GK mariňáci z 1. prieskumnej na tom tiež neboli zasa až o tak dobre, keďže aj vychytávky na svoje humvee si museli objednávať cez e-bay:)) nesiahali Američanom ani po členky. Kto čaká, že bude GK niečo na spôsob Band of brothers môže byť sklamaný. Akcie je v seriáli málo a keď dôjde k bojom sú rýchle a s jasným výsledkom. Vojaci teda poväčšinou nebojujú, ale kecajú o “veľkých pravdách“ (napr. že keď muž pozerá porno nechce tam vidieť tvár duda, ktorý babu nakladá), hláškujú, serú na prenosných šerbľoch (často aj za extrémnych podmienok), masturbujú, strachujú sa o život J. Lo a inými spôsobmi zabíjajú voľný čas. Vrámci plnenia povinnosti jazdia Irakom, obdivujú jeho krásy, spoznávajú jeho milých obyvateľov a šíria demokraciu. Kde obdivovaním sa myslí “kobercové” obstreľovanie miest plných civilistov, spoznávaním ľudí strieľanie do každého Iračana (vrátane civilistov), lebo v istom okruhu od cieľa misie je považovaný za nepriateľa každý a šírením demokracie denné zisťovanie potrieb civilistov v oslobodenom Bagdade no večerné stiahnutie sa do táboru, zatiaľ čo okolo dochádza k vybavovaniu účtov medzi obyvateľstvom. Kritiku vedenia konfliktu v Iraku najlepšie vyjadrí posledných 5 minút filmu kde si 1. prieskumná za doprovodu The man comes around od Johnyho Casha púšťa zábery z celého víťazného ťaženia. Pozerať video až do konca zvládne iba najjednoduchší chlapec roty Trombley... Na záver môj obľúbený dialóg v ktorom traja vojaci “predabovávajú” rozhovor ich veliaceho s Iračanci. K nemu dojde po tom, ako amíci nechali zhodiť xy ton bômb naprázdno, lebo si pomýlili svetlá dedinky vzdialenej 40 km s približujúcou vojenskou kolónou nepriateľa vo vzdialenosti 15 km. Veliaci sa potom s irackým prekladateľom snaží dodatočne nájsť nejaký vrak ktorý by mohli dopraviť na miesto bombardovania a ospravedlniť tak jeho použitie. VOJACI- Vole, co si myslíš že si říkaj? VELIACI- Promiň, Meeshi. Řekni tomuto muži, že přicházíme jako přátele. PREKLADATEĽ IRAČANOVI- Vole, mùj velký americký přitel tady s tebou pořádně vyjebe, jestli nám neukážes nějaké vybuchlé tanky. ARABÁČ- Habadabada? Daba daba. PREKLADATEĽ- Vole, tihle Iráčané milujou fakt, že jsme tady. Kurevsky milujou svobodu a myslí si, že ty firebally minulou noc byly kurevsky vychytaný, vole. Vy američané jste zabili mnoho písku. Ten písek, byl VELICE zlý. (27.04.2009)